Býgin Qyrghyzstan halqynyng sany 7 milliongha jetti. Búl kýlli týrki әlemi ýshin quanyshty janalyq. Osy rette әleumettik jelide "týrkining sany qansha" degen saual ainalasyndy yzu-qyzu pikirtalas boluda. 

Qazirgi uaqytta әlemde alty týrki eli bar. Olar moyyndalghan jәne shekarasy shegendelgen. Qazaqstan, Qyrghyzstan, Ázerbayjan, Týrkiya, Ózbekstan jәne Týrkimenstan. Sonymen qatar moyyndalmaghan Soltýstik Kipr Týrik Respublikasy bar, ol 1974 jylghy "Atila" operasiyasynan keyin Kipr aralyn ekige bólu nәtiyjesinde payda boldy. Jalpy alty týrki elinde 162 mln halyq túrady. Al әlem boyynsha zertteushiler týrkilerding sany 150-180 mln arasynda degendi aitady.

Qazaqstan halqynyng sany 19 mln, Ózbekstan 35 mln, Qyrghyzstan 7 mln, Týrkimenstan 6 mln, Ázerbayjan 11 mln, Týrkiya 84 mln halqy bar týrki elderi. Soltýstik Kipr Týrik Respublikasynda 350 myng halyq túrady.

Alayda ózge elding qúramynda, óz eldiginen aiyrylyp, tәuelsizdik alu sәtin kýtip otyrghan týrkiler jeterlik. OBB (SRU) mәlimetinshe parsy elderi sanalatyn Iran, Tәjikstan jәne Aughanstanda 25 mlngha juyq týrki halyqtary bar. Olardyng basym kópshiligi negizinen әzerbayjandar, hazarlar, ózbekter, týrikter, týrkimender.

Qytaydyng qúramynda 15 mln úighyr, 3 mlngha juyq qazaq pen qyrghyz, ózbek bar degen aqparattar kezdesedi. Resey qúramyndaghy saqa, chuvash, tatar, qúmyq jәne basqa týrkilerding sany 12-15 mln arasynda degen aqparat jәne bar. Alys Europa elderinde de taryday bytyrap ketken týrki halyqtary jeterlik. Statistikagha qarap otyryp, týrkining sany 200 mlnnan asyp jyghylady deuge bolady.

Songhy jyldary "týrkilerdi biriktiru" iydeyasy manyzdy bola bastady. Búl Ázerbayjannyng Qarabaqty azat etu soghysynan keyin tipti ózekti mәselege ainaldy. Al Reseyding Ukrainagha ashyq soghys ashuy, týrki elderi arasyndaghy baylanysty kýsheyte týsti. Sebebi tarazy basynda tәuelsizdik, tendik mәselesi túr.

Týrki halyqtarynyng integrasiyasy bayau, alayda ýzdiksiz jýrude. Týrki kenesi bir jyl búryn "Týrki memleketterining úiymy" bolyp ózgerip, jana statusqa ie boldy. "Stambúl-2040" qújaty qabyldandy. Ol týrki memleketteri arasyndaghy sauda, ekonomika, logistika, mәdeniyet, qorghanys, turizmdi damytugha baghyttalghan qújat desek te bolady. Kenesting úiymgha ainaluy barlyq týrki halyqtaryna jana dem bergendey әser qaldyrdy. Alayda jasalghan kelisimsharttardy iske asyru mәselesi ózekti túr.

Abai.kz