Biyl Aqmet Baytúrsynúly atamyz týzgen әlipbiyge 100 jyl tolypty. Biraq qazaq әli tól әlipbiysiz kýn kórip keledi. Ókinishti. Saiasy sheshim de qabyldanar emes, ghylymy tújyrym da jasalmay otyr. Sondyqtan tәuekel etip, Aqmet atamyzdyng әlipbiyin HHI ghasyrda qaitadan qolgha almasaq bolmaidy. Nazarlarynyzgha synaq ýshin búralqy dybystar men әripteri alastalghan jana da eski Álipby úsynylyp otyr.

Búdan útarymyz:

• tól emlemizge negizdelgen jazu qalyptasyp,nyghaiady;
• qazaqtildi orta óz tilin qanshalyqty keri ketirgenine kóz jetkizedi,tilge degen jana kózqaras qalyptasady;
• ghylymyy qauymdy osy iske amalsyz iytermeleymiz;
• saiasy sheshimning qabyldanuyna týrtki bolamyz.

Álipby tútynushylary arasynda, әsirese, orys tilinen engen V,F, sondai-aq, arap-parsygha tәn H men H әripteri ýshin oitalas pen dau tuatyny belgili. Biraq onyng bәri sanamyzda ondaghan jyldar boighy qalyptasqan qasang kózqarastyng jantalasy ekenin úghatyndar az bolmaidy.

Biyl Aqmet Baytúrsynúly atamyz týzgen әlipbiyge 100 jyl tolypty. Biraq qazaq әli tól әlipbiysiz kýn kórip keledi. Ókinishti. Saiasy sheshim de qabyldanar emes, ghylymy tújyrym da jasalmay otyr. Sondyqtan tәuekel etip, Aqmet atamyzdyng әlipbiyin HHI ghasyrda qaitadan qolgha almasaq bolmaidy. Nazarlarynyzgha synaq ýshin búralqy dybystar men әripteri alastalghan jana da eski Álipby úsynylyp otyr.

Búdan útarymyz:

• tól emlemizge negizdelgen jazu qalyptasyp,nyghaiady;
• qazaqtildi orta óz tilin qanshalyqty keri ketirgenine kóz jetkizedi,tilge degen jana kózqaras qalyptasady;
• ghylymyy qauymdy osy iske amalsyz iytermeleymiz;
• saiasy sheshimning qabyldanuyna týrtki bolamyz.

Álipby tútynushylary arasynda, әsirese, orys tilinen engen V,F, sondai-aq, arap-parsygha tәn H men H әripteri ýshin oitalas pen dau tuatyny belgili. Biraq onyng bәri sanamyzda ondaghan jyldar boighy qalyptasqan qasang kózqarastyng jantalasy ekenin úghatyndar az bolmaidy.

Qazyrghy qazaq әlipbiyin tәuelsiz Qazaqstan zandylyghy bekitken emes, búl әlipby qazaq halqyn bodan etken qyzyl imperianyng zandylyghymen bekitilgen bolatyn. Al kenes odaghynyng barlyq jaghynan múrageri býgingi Resey pederatsiasy bolghandyqtan, qazaq әlipbiyining býgingi zandyq negizi de basqa memleketting zannamasy bolyp tabylady. Sondyqtan qazaqtildi әlipby tútynushylar ózderine ynghayly da tiyimdi әlipbiydi, emleni qoldanugha tolyq erki bar.

Sonymen, búralqy әripten tazarghan tól әlipbiying qút bolsyn, Alash!

Oiy-pikirleriniz ortany toltyrsyn!

Bәri de tilimiz ýshin!

Bәri de bolashaq ýshin!

«EL»  alqasy

«Abay-aqparat»