2012 jylghy qazanda kýnkóristing eng tómengi dengeyining shamasy 18 238 tengeni qúrady
Negizgi tamaq ónimderin tútynudyng eng tómengi normalarynan eseptelgen orta eseppen halyqtyng jan basyna shaqqandaghy kýnkóristing eng tómengi dengeyining shamasy 2012 jylghy qazanda ótken aimen salystyrghanda 1,1%, 2011 jylghy qazanmen 8,5%-gha ósti. Onyng qúrylymynda et pen balyqty satyp alugha júmsalghan shyghystardyng ýlesi 21,6%, sýt, may jәne tong may ónimderi men júmyrtqany 14,5%, jemister men kókónisterdi 14,8%, nan jәne jarma ónimderin 7,1%, qant, shay jәne dәmdeuishterdi 2%-dy qúrady.
Eng tómengi kýnkóris dengeyi mólsheri boyynsha eng tómengi tútynu qorjynynyng qúnyna ten, bir adamgha qajetti eng tómengi aqshalay tabys. Eng tómengi tútynu qorjyny adam tirshiligin qamtamasyz etuge qajetti tamaq ónimderinin, tauarlar men kórsetiletin qyzmetterding zattay jәne qúndyq kórinistegi eng tómengi jiyntyghy bolyp tabylady. Ol azyq-týlik qorjynynan jәne azyq-týlik emes tauarlar men aqyly qyzmetterge júmsalatyn shyghystardyng bekitilgen ýlesinen túrady. Azyq-týlik qorjynyna 43 tamaq ónimderining ataulary kiredi. Kýnkóristing eng tómengi dengeyin esepteuge arnalghan az tútynylatyn azyq-týlik emes tauarlar men kórsetiletin qyzmetterge júmsalatyn shyghystardyng belgilengen ýlesi eng tómengi tútynu qorjyny qúnynyng 40 payyzdyq mólsherinde belgilengen.
Negizgi tamaq ónimderin tútynudyng eng tómengi normalarynan eseptelgen orta eseppen halyqtyng jan basyna shaqqandaghy kýnkóristing eng tómengi dengeyining shamasy 2012 jylghy qazanda ótken aimen salystyrghanda 1,1%, 2011 jylghy qazanmen 8,5%-gha ósti. Onyng qúrylymynda et pen balyqty satyp alugha júmsalghan shyghystardyng ýlesi 21,6%, sýt, may jәne tong may ónimderi men júmyrtqany 14,5%, jemister men kókónisterdi 14,8%, nan jәne jarma ónimderin 7,1%, qant, shay jәne dәmdeuishterdi 2%-dy qúrady.
Eng tómengi kýnkóris dengeyi mólsheri boyynsha eng tómengi tútynu qorjynynyng qúnyna ten, bir adamgha qajetti eng tómengi aqshalay tabys. Eng tómengi tútynu qorjyny adam tirshiligin qamtamasyz etuge qajetti tamaq ónimderinin, tauarlar men kórsetiletin qyzmetterding zattay jәne qúndyq kórinistegi eng tómengi jiyntyghy bolyp tabylady. Ol azyq-týlik qorjynynan jәne azyq-týlik emes tauarlar men aqyly qyzmetterge júmsalatyn shyghystardyng bekitilgen ýlesinen túrady. Azyq-týlik qorjynyna 43 tamaq ónimderining ataulary kiredi. Kýnkóristing eng tómengi dengeyin esepteuge arnalghan az tútynylatyn azyq-týlik emes tauarlar men kórsetiletin qyzmetterge júmsalatyn shyghystardyng belgilengen ýlesi eng tómengi tútynu qorjyny qúnynyng 40 payyzdyq mólsherinde belgilengen.
Kýnkóristing eng tómengi dengeyining shamasy Qazaqstan Respublikasynyng (1999j. 16 qarashadaghy №474-I) «Eng tómen kýnkóris dengeyi turaly» Zanynyng normalaryna sәikes eseptelinedi.
Derekkóz: QR statistika agenttigi