QASIYETTI QADIR TÝNI
Qamshynyng sabynday qysqa ghúmyryn qúlshylyqpen ótkizip, Alla taghalanyng razylyghyn tabudy qalaghan qúldar ýshin eng qasiyetti týn - Qadir týni. Onyng qasiyettiligi sol búl týnde jasalghan qúlshylyqty Jaratushy IYemiz myng aida jasalghan ghibadattan artyq dep qabyldaydy. Myng ay qarapayym arifmetikalyq jolmen eseptegenning ózinde seksen ýsh jyldyq merzimdi qamtidy. Al keybir ghalymdar myng degen sandy arab halqy negizinen «óte kóp» degen maghynada qoldanady. Sondyqtan Qúrannyn: «Qadir týni myng aidan qayyrly» degen ayatyndaghy «myn» sózi de «óte kóp» degen maghynany beredi dep esepteydi. Búl jaghdayda ol san odan da ósui mýmkin.
Týnning «Qadir týni» dep ataluyn ghalymdar búl týnde Alla taghala adamdardyng kelesi jylghy taghdyryn, yaghny ómiri men ólimin, ryzyq-nesibesin, baqytty nemese baqytsyz boluyn t.b. jazatyndyghymen baylanystyrady.. «Qadir» jәne «taghdyr» sózderining týbirlestiginen de osyny angharugha bolady.
Qamshynyng sabynday qysqa ghúmyryn qúlshylyqpen ótkizip, Alla taghalanyng razylyghyn tabudy qalaghan qúldar ýshin eng qasiyetti týn - Qadir týni. Onyng qasiyettiligi sol búl týnde jasalghan qúlshylyqty Jaratushy IYemiz myng aida jasalghan ghibadattan artyq dep qabyldaydy. Myng ay qarapayym arifmetikalyq jolmen eseptegenning ózinde seksen ýsh jyldyq merzimdi qamtidy. Al keybir ghalymdar myng degen sandy arab halqy negizinen «óte kóp» degen maghynada qoldanady. Sondyqtan Qúrannyn: «Qadir týni myng aidan qayyrly» degen ayatyndaghy «myn» sózi de «óte kóp» degen maghynany beredi dep esepteydi. Búl jaghdayda ol san odan da ósui mýmkin.
Týnning «Qadir týni» dep ataluyn ghalymdar búl týnde Alla taghala adamdardyng kelesi jylghy taghdyryn, yaghny ómiri men ólimin, ryzyq-nesibesin, baqytty nemese baqytsyz boluyn t.b. jazatyndyghymen baylanystyrady.. «Qadir» jәne «taghdyr» sózderining týbirlestiginen de osyny angharugha bolady.
Bizden búrynghy ýmmetterding bizge qaraghanda әldeqayda kóbirek ómir sýrgendigi anyq. Mәselen, Zúl-Qarnayn patshanyng dәuirinde adamdar bes jýz jyl shamasynda ómir sýrgen. Sol dәuirlerdegi adamdardyng arasynda myng aidy ghibadatpen ótkizbese, ózin qúlshylyq etushi dep sanamaytyn kisiler bolghan. Olar osy maqsatqa jetu ýshin uaqyttaryn barynsha ghibadat jasaumen ótkizgen. Al endi jýz jyl shamasynda ghana ómiri bar bizding ýmmet ýshin mynaday myng jylgha tatyrlyq týnning nәsip etilui Alla taghalanyng músylman ýmmetine bergen ýlken nyghmeti.
Týnning «Qadir» dep ataluynyng ózinde tereng mәn bar. Búl týnde qadirli ýmmetke qadirli Kitabymyz týsken. Ýmmetting qadirli bolatyndyghy Payghambarymyz (s.a.s.) mәngi sapargha attanarda, Jәbireyil perishteden óz ýmmeti turaly súraghanda, ol Alla elshisin (s.a.s) eki nәrsemen sýiinshilegen bolatyn. Jәbireyil perishte: «Alla Taghalanyng jәnnatyna Sen kirmeyinshe eshbir payghambar kirmeydi jәne sening ýmmeting kirmeyinshe eshbir ýmmet júmaqqa kirmeydi» dep sýiinshilegen edi. Olay bolsa, búl týnde qadirli ýmmetting qadirli payghambaryna qasiyetti Qúran týsti.
Qúran Kәrim - músylmandar ómirine basshylyq etetin, payda men ziyannyn, jaqsy men jamannyn, tura jol men adasudyng ara jigin ajyratyp beretin bagha jetpes qúndy kitap. Olay bolsa, mýminder ýshin búl kitap týsken týnning qadiri asa joghary ekendigi sózsiz. Áriyne, ghalymdar arasynda Qúrannyng týskendigi anyq, alayda onyng jer betine nemese kókting songhy qabatyna týskendigi turaly әrkelki pikirler bar. Bir top ghalymdar: «Qúran Qadir týninde aspannyng songhy qabatyna býtindey týsken, sodan song jiyrma ýsh jyl boyynda Payghambarymyzgha (s.a.s) jeke-jeke ayat, sýre qalpynda týsip otyrghan» degen pikirdi ústanady. Búl top ghalymdardyng arasyn da Ibn Abbas, Said ibn Jәbir t.b. ghalymdar bar. Al ekinshi top ghalymdar «búl týnde Payghambarymyzgha (s.a.s.) Qúran Kәrimning «Alaq» sýresi týse bastaghan» degen tújyrymdy dúrys dep sanaydy.
Qadir týninde Jәbreyil men býkil perishteler jer betine týsedi. Búl turaly Qúran Kәrimde: «Perishteler men Ruh týsiriledi» degen ayat keltirilgen. Múndaghy «Ruh» sózine baylanysty ghalymdar arasynda Jәbireyil perishte me, әlde ol arqyly týsken Allanyng meyirimi me, nemese odan basqa bir perishte me degen әr qily tújyrymdar jasaghan. Biraq kóp ghalymdar ony Jәbireyil perishte ekendigine toqtaghan.
Qadir týnining naqty uaqyty anyq belgili emes. Biraq Payghambarymyzdyng (s.a.s.) hadis shәripteri Qadir týni Ramazan aiynyng songhy on kýnining biri ekendigine әsirese, taq týnderin izdeu kerektigin núsqaydy. Ghalymdardyng kózqarastary boyynsha, búl týn Ramazan aiynyng taq týnderining birine, әsirese, 27-shi týnine sәikes keledi. (Qaranyz: Búhari, Qadir, 3; Mýsliym, Siyam, 216)
Búl týnning shyghu tarihy jóninde mynaday mәlimet bar: Payghambarymyz (s.a.s.) Alla taghalagha: «Ua, Rabbym, mening ýmmetimning ómirleri qysqa, amaldary az» - dep dúgha etken. Sonda Alla taghala Payghambarymyzgha Qadir týnin syilady jәne bylay dedi: «Qadir týni saghan jәne sening ýmmetine myng aidan artyq» (Safuatu tәfasiyr, III t., 1525 bet).
Qadir týnine qatysty mynaday birneshe manyzdy derekter aitylyp jýr:
1- Qúran Kәrim tolyq kýiinde «Lәuhul Mahfuzdan» dýnie kógine, Bәitul Izzәtqa Qadir týni týsken. Búl - adamzat ýshin óte manyzdy oqigha.
2- Búl týngi ghibadat - qúlshylyq myng aida jasalghan qúlshylyqtan artyq.
3- Alla taghala adamdardyng taghdyryndaghy kelesi jyly bolatyn jazmyshtardy perishtelerine búiyrady.
Abdullah ibny Abbas (r.a.) jәne Imam Ábul-Hattab әl-Basriyding aituynsha, búl týni kelesi jylgha deyin bolatyn әr týrli manyzdy oqighalar turaly Alla taghalanyng taghdyry perishtelerine ayan bolady.»
4- Imam Sәhl ibn Abdullah: «Alla taghala búl týni mýmin qúldaryna rahymyn tógip, keshirim syilaydy,» - deydi.
5- Búl týni Ruh (Jәbireyil perishte) pen kóptegen perishteler jer betine týsedi. Imam Hamd ibn Ahmad: «Búl týni jer betine týsken perishtelerding kóptigi sonsha - jer beti perishtelerge syimay ketedi» dep kórsetken.
Qadir týnin qalay ótkizgen jón?
Alla taghala adam balasyn tek qana Ózine qúlshylyq etsin dep jaratqany haq. Sondyqtan músylmandar kýndelikti ómirlerin qúlshylyqpen ótkizuge tyrysady. Olay bolsa, myng týnnen qayyrly búl týnde týrli qúlshylyqtar jasap, nәpil jәne qaza namazdaryn oqyp, Qúran oqyp, tәube etip, keshirim tilep, ózimiz jәne basqalar ýshin dúgha jasaugha bolady. Alla elshisi (s.a.s.): «Kimde-kim Qadir týnin artyqshylyghyna senip, Alla taghaladan sauap kýtip, qúlshylyqpen ótkizse, onyng ótken kýnәlary keshiriledi» (Búhari, Qadir, 1);
Aysha anamyz Payghambarymyzdan (s.a.s.): «Ua, Allanyng elshisi, Qadir týninde qanday dúgha jasayyn» dep súraghanda, Rasulullah (s.a.s.): «Alahummә innәkә afuun, týhibbýl afua, faghfu anny (Alla Taghalam, Sen keshirimdisin, keshirudi jaqsy kóresin, mening kýnәlarymdy keshire gór!)» dep dúgha etuge kenes berdi.
Sonday-aq búl týndi ruhany dýniyemizdi bayytatyn diny kitaptar oqyp, diny sauattylyghymyzdy arttyrugha baghyttalatyn beynefilimder men baghdarlamalardy kórumen ótkizuge de bolady.
Qadir týnin ótkizude týni boyy dastarhan jayyp qoy shart emes.
Týnning barlyghyn ghibadatpen ótkize almaytyn kisiler, tym bolmasa, týnning bir bóligin qúlshylyqpen, izgi amaldarmen ótkizuine bolady.
Alla taghala búl týnde jasalghan býkil qúlshylyqtardy qabyl etsin. Ámiyn.
A.Noghaev
QMDB uaghyz-nasihat bólimining qyzmetkeri