Týsiniktime: Songhy ailarda Resey polisiyasy men kýshtik qúrylymdary el ishindegi Orta Aziyalyq enbek migranttaryna kýsh qoldanyp, úrys-soghyp, ústap-qamap, jappay elden deportasiyalap, elaralyq dau tudyrghany belgili.

Ásirese, Mәskeu men Reseyding ózge qalalarynda enbek etip jýrgen migrant qyrghyzdardy dәl solay úryp-soghu faktisi BAQ betterinde jariya bolysymen, Qyrghyz biyligi Reseyding elshisin shaqyryp, eskertu jasaghany da bolghan oqigha.

Al júrt qúlaghynan tys qalghany – Qyrghyz preziydenti Sadyr Japarovtyng Resey preziydenti Vladimir Putinge arnayy hat joldap, Reseydegi qyrghyzstandyq enbek migranttaryna arasha súraghany.

Búl turaly Qyrghyz preziydenti Sadyr Japarovtyng ózi mәlimdedi. Ol boyynsha, preziydent Japarov preziydent Putinge arnayy hat jazypty. Reseyde jýrgen Qyrghyzstan azamattarynyng qújattaryn rettep, rәsimdep aluyna uaqyt súrap, sol uaqyt aralyghynda qyrghyz azamattaryna eshqanday kýsh qoldanu, qudalau jasamaudy súraghan.

Resey preziydenti Putin Japarovtyng búl ótinishin qanaghattandyryp, jauap bergen. Reseyde jýrgen Qyrghyzstan azamattaryna qújattaryn rettestirip alugha uaqyt berip, kýshtik qúrylymdar tarapynan qudalamaugha uәde bergen.

Biz portal oqyrmandaryna qos tilde jasalghan preziydent Japarovtyng mәlimdemesin úsynghandy jón sanadyq...

JAPAROVTYNG HATY HÁM PUTINNING JAUABY

Urmattuu mekendeshter!

Rossiya Federasiyasynyn aimagynda jýrýp, ar kanday sebepterden ulam migrasiyalyk myizam buzuularga baylanyshtuu kózómóldóóchý reestrge (kara tizmege) týshýp kalgan Kyrgyzstandyn jarandary ýchýn 2025-jyldyn sentyabryna cheyin ózýnýn ukuktuk abalyn jakshyrtyp aluuga jana tizmeden chyguuga mýmkýnchýlýk berildiy.

Bul preziydent Sadyr Japarovdun Rossiya Federasiyasynyn Preziydenty Vladimir Putinge migranttardyn dokumentterin legaldashtyruu móónótýn uzartuu ótýnýchý menen rasmiy kat arkyluu kayryluusunun natyijasynda mýmkýn boldu. Bul móónót akyrky mýmkýnchýlýk bolup sanalat jana uzartylbayt.

Uchurda 70 miynge jakyn mekendeshibiz kara tizmede, birok ushul kýngó cheyin bolgonu 3 miynge jakyn adam gana reestrden chykkan.

Urmattuu jarandar, ubakytty tekke ketirbey, aimaktyk migrasiya bólýmdórýnó je Kyrgyzstandyn Rossiyadagy Elchiligiyne jana konsulduk mekemeleriyne kayrylyp, kerektýý maalymattardy taktap, ukuktuk abaldy myizamdashtyruu jol-jobolorun bashtanyzdar.

“Sentyabrga cheyin ubakyt bar da”,- dep jýró berbóógó chakyrabyz. Antkeny aga jakyn kalganda polisiya bólýmdórýndó, migrasiya kyzmattarynda, elchilik jana konsulduktarda kezek kóp bolup, anan ýlgýrbóy kalyshynyzdar mýmkýn.

1-sentyabrga cheyin jogoruda belgiylengen reestrden chykpasanyzdar, deportasiya bolosuzdar.

Koilgan talaptardy atkaruu jenil ele, bolgonu bir az ubakyt tabuu zaryl.

Kózómóldóóchý reestrden chyguu ýchýn tómónký araketter talap kylynat:

- Aymaktyk migrasiyalyk bólýmgó kayrylyp, kózómóldóóchý reestrge týshýýnýzdýn sebebin taktanyz.

Egerde daktiloskopiya (manja izderin tapshyruu), medisinalyk karoo syyaktuu proseduralardan ótó elek bolsonuz:

- Moskva shaarynda jashagandar Saharovo migrasiyalyk borboruna;

- Aymaktarda jashagandar RF IIMdin tiyeshelýý migrasiyalyk bólýmdórýnó kayrylyshy kerek;

- ⁠Emgek kelishimin týzýý – negizgy talap. Kyrgyz Respublikasy EAEBge mýchó mamleket bolgonduktan, bul negizgy shart bolup sanalat.

Emgek kelishimdin negizinde:

- Migrasiyalyk kartanyn jana kattoonun móónótý uzartylat;

- Jashagan daregy boyncha kattoo jýrgýzýlót;

- Dokumentterde kemchilik bolso (misaly, kattoonun je kelishimdin móónótý ótýp ketken bolso) – administrativdik joopkerchilikke tartylyp, 5000–7000 rubli ólchómýndó aiyppul salynat. Ayyp tólóngón son, dokumentter myizamdashtyrylat.

Bul proseduralardy ýstýbýzdógý jyldyn 1-sentyabryna cheyin býtýrýý kerek.

Oshondoy ele rossiyalyk tarap ichky ishter bólýmdórýnýn ishtóó ubaktysyn dagy eky saatka uzartty. Bul koshumcha mýmkýnchýlýktý paydalanynyzdar.

Urmattuu mekendeshter!

“Dagy uzartat” degen ýmýt menen bul maselege kaydyger karabagyla. Móónót býtkóndó “ókmót jardam bergen jok”, “preziydent sýilóshkón jok” degen doomattar negizsiz bolot.

KR Tyshky ishter ministrligy ar dayym jarandardyn ukuktaryn korgoogo jana mekendeshteribizge myizam cheginde kómók kórsótýýgó dayar. Oshonu menen birge, myizamdashuu araketin óz ubagynda kórýý ar bir jarandyn jeke joopkerchiligy ekenin eskertebiyz.

****

Uvajaemye sootechestvennikiy!

Grajdanam Kyrgyzskoy Respubliki, nahodyashimsya na territoriy Rossiyskoy Federasiy y popavshim v reestr narushiyteley migrasionnogo zakonodatelistva (chyornyy spisok) po razlichnym prichinam, predostavlena vozmojnosti uregulirovati svoy pravovoy status y vyity iz etogo spiska do sentyabrya 2025 goda.

Eto stalo vozmojnym blagodarya obrashenii Preziydenta Sadyra Japarova s ofisialinym pisimom k Preziydentu Rossiyskoy Federasiy Vladimiru Putinu s prosiboy prodliti srok dlya legalizasiy dokumentov migrantov. Nastoyashiy srok yavlyaetsya okonchatelinym y prodlenii ne podlejiyt.

Na segodnyashniy deni okolo 70 tysyach nashih sootechestvennikov nahodyatsya v chyornom spiske, odnako toliko okolo 3 tysyach chelovek smogly vyity iz reestra.

Uvajaemye grajdane, ne teryayte vremeny naprasno — obratiytesi v territorialinye migrasionnye otdely ily v Posolistvo y konsuliskie uchrejdeniya Kyrgyzskoy Respubliky v Rossii, utochniyte neobhodimui informasii y nachniyte proseduru legalizasiy svoego pravovogo statusa.

Prizyvaem ne otkladyvati na potom, vedi bliyje k sentyabru v poliyseyskih uchastkah, migrasionnyh slujbah, posolistve y konsulistvah mogut obrazovatisya bolishie ocheredi, y vy mojete ne uspeti vovremya.

Esly do 1 sentyabrya vy ne vyidete iz vysheukazannogo reestra, vas ojidaet deportasiya.

Prediyavlyaemye trebovaniya vpolne vypolnimy — neobhodimo lishi nemnogo vremeniy.

Dlya isklucheniya iz kontrolinogo reestra neobhodimo predprinyati sleduishie deystviya:

- Obratiytesi v territorialinyy migrasionnyy otdel y utochniyte prichinu popadaniya v kontrolinyy reestr.

Esly vy eshyo ne proshly proseduru daktiloskopiy (sdacha otpechatkov palisev) ily medisinskiy osmotr:

- Jiytely goroda Moskvy doljny obratitisya v migrasionnyy sentr Saharovo;

- Jiytely regionov — v sootvetstvuishie migrasionnye otdely MVD RF;

- Zakluchenie trudovogo dogovora — osnovnoe trebovaniye. Poskoliku Kyrgyzskaya Respublika yavlyaetsya chlenom EAES, eto obyazatelinoe usloviye;

Na osnovaniy trudovogo dogovora:

- Prodlevaetsya srok deystviya migrasionnoy karty y registrasiiy;

- Osushestvlyaetsya registrasiya po mestu projivaniya.

V sluchae nalichiya nedochyotov v dokumentah (napriymer, esly istyok srok registrasiy ily trudovogo dogovora), budet priymenena administrativnaya otvetstvennosti y naznachen shtraf v razmere 5000–7000 rubley. Posle uplaty shtrafa dokumenty podlejat legalizasiiy.

Ety prosedury neobhodimo zavershiti do 1 sentyabrya tekushego goda.

Takje rossiyskaya storona prodlila rabochee vremya podrazdeleniy vnutrennih del na dva chasa. Vospolizuytesi etoy dopolniytelinoy vozmojnostiu.

Uvajaemye sootechestvennikiy!

Ne otnosiytesi k etomu voprosu ravnodushno v nadejde, chto «srok snova prodlyat». Kogda srok istechyot, obviyneniya vrode «praviytelistvo ne pomoglo» ily «preziydent ne dogovorilsya» budut neobosnovannymiy.

Ministerstvo inostrannyh del KR vsegda gotovo zashishati prava grajdan y okazyvati sodeystvie sootechestvennikam v ramkah zakona. Vmeste s tem napominaem, chto svoevremennaya legalizasiya — eto lichnaya otvetstvennosti kajdogo grajdanina.

Ýndeu Qyrghyz Respublikasy Syrtqy ister ministrligining әleumettik jelidegi paraqshasynda jariyalandy.

Abai.kz