Samat Sypatayúly. Oghúz hәm Alash
Týrikten órbigen eldi toghyz deydi
Tartatyn kýy aspabyn qobyz deydi
Bashqúrt pen qazaq, noghay, qaraqalpaq -
Tórteuin shejireshiler oghyz deydi
"Atatek" dastany, Qojabergen jyrau (1663 jyl).
''Qazaqtyng týp atasy Oghyz- Týrik
Týrikten órbigen eldi toghyz deydi
Tartatyn kýy aspabyn qobyz deydi
Bashqúrt pen qazaq, noghay, qaraqalpaq -
Tórteuin shejireshiler oghyz deydi
"Atatek" dastany, Qojabergen jyrau (1663 jyl).
''Qazaqtyng týp atasy Oghyz- Týrik
Qút qonghan úitqy bolyp ornap birlik"- deydi. Osy Oghyz eli, Oghúzhan nemese Ghúzdar degenimiz kimder? Q.Halid «Tauarih hamsa» kitabynda Hun taypasyn «Usul» tarihta «Huz» dep jazghan, arabtar «Ghúz», týrkiler- «Oghúz» deydi dep atap ótedi. Al E.Smaghúlov "Pod seniu hrama shtrihy k istoricheskomu portretu Turkestana" degen maqalasynda "...Takim drevnim kulitovym sentrom obediyneiya oguzskih plemen y bylo vidimo poselenie Yasy"- dey kelip "Vozmojno chto Yasy-eto ostatky poseleniya togo plemeny asiyev (asianov) kotorye upominaetsya eshe antichnymy avtoramy (Strabon, Ptolomey, Pompey Torg) sredy plemeny sokrushavshih vo II v do n.e. greko baktriyskuy derjavu. Vo vsyakom sluchae poyavlenie y proishojdenie etogo nazvaniya y naroda s kotorym on svyazan (asii) na sredney Syrdarie predstavlyayt iz sebya trudno razrsshimui zagadku. Poetomu povodu razlichnymy uchenymy vyskazano mnojestvo dogadok. Izvestnyy lingvist A.S.Amanjolov v svoe vremya predpolojil chto "As" esti nazvaniye, drevnego dinastiyskogo roda y bojestva neba. Mojet byti takaya etimologiya daet kluch k ponimanii istokov mestnogo kulita?1 dep jazghan bolsa, O. Sýleymenov "Slovo vovlechennoe russkuy gramaticheskui evolusii pererazlojilosi torky tak nazyvayt letopisy kochevoe plemya samonazvaniyem kotorogo bylo - uzy. Veroyatno odno iz Oguzskih plemen v istochnikah prinyat napisanie etnonima - "oguz" "ouz" "uz"2- dep jazghan. Bizge týrki júrtynyng birneshe dialektide sóilegendigi mәlim. Osynau kóshpeli týrkilerding tilinde Tәniri qúsy, býrkit maghynasyndaghy kóne dinastiyalyq әuletting aty "Ús" "As" "Úz" "Az" nemese "Has" "Qas" "Qaz" "Ghúz" týrlerinde aitylghanyn este ústaghanymyz jón. Áygili Mahmút Qashqaridyng "Bizding ata - babalarymyz - bekter, "hәmir" deydi. Óitkeni oghyzdar әmir dep aita almaydy"1 degeni bar. Osy rette týrki júrtynyng bir bóligi ózderine tәn dialektide aqty-haq, Aqnazardy-Haqnazar, Asandy-Hasan, Qasan, Úsmandy-Ghúsman, Qúsman, Aydardy- Ghaydar, Qaydar, Abdollany- Ghabdolla, Alihandy- Ghalihan, Ákimdi-Hakim, dep jazatyny siyaqty "X", "Gh", "Q" әrpining qosarlanuy arqyly Úzdy-Ghúz dep, әri osy ataulardy úlylap Úly Úz, hәm Úly Ghúz dep jazu ýshin Úz, Ghúz sózderining aldynda parsy nemese týrki tili dialektikasynyng birine tәn "O" "U" әripi jalghanyp "Ouz" «Uuz» "Oghuz" delinip jazylghan. Parsy, ózbek tilderinde "O" "U"- ol, ul degen maghynada qoldanylady. Biz ózimiz de qazirgi kezge deyin "ol ne", "ol ne degenin", "ol ne qylghanyn" "ol kim eken", "ol ne qylghan adam" degendi "o ne", "o ne degenin", "o ne qylghanyn", "o kim eken, o ne qylghan adam" dep aita beremiz. Demek, "O+uz" "U+uz" "O+ghuz" dep jýrgenimiz Ulus, Úlús yaghni, Úlú Ús eli, al Uuz han, Oghuz han dep jýrgenimiz Úlú Ús ( Úlú Úsh ) han yaghny Alash han degen tújyrym jasauymyzgha әbden bolady. Jalpy «Ús» atauynyn «Ghúz» týrinde týrlenip tarihta oryn aluyna aldynghy «Ogh» hәm «Ulgh» sózi әser etken. Ulgh Uz / Ul (gh)+Uz. Ogh Uz / O (gh)+Uz. Osylaysha «gh» әripi «s» әripining «z»-gha ózgeruine óz әserin tiygizbey qoymaghan. Bizding Allahty - Alla deytinimiz siyaqty, tabaq - taba, tirk - tiri, sargh -sary, tórk - tóró, bórk - bórý, Úlgh - Úlú (Úlú Ús týrlengen týri Úlús). Eki "ú" әripi qatar kelgendikten bireuining estilmey týsip qaluy zandy qúbylys.
Ús
Ús Úz Ghúz
Úlú Ús Uus Ouz Oghúz
Úlú Ús han Uuz han Oghúz han
S.P. Tolstov: «Oghyzdardyng taypalyq odaghy Oksqa deyingi zamanda basqa jaqtan kóship kelgen taypalar emes, odaq aty da, ózen aty da erteden beri jalpygha ortaq totem atynan, jergilikti el tilinen tughan sóz. Endeshe, Orta Aziya oghyzdaryn erte zamandarda sol jerdi meken tútqan saq taypalarynyng zandy múrageri (úrpaghy) dep qarau kerek. Oghyz totemining aty ertedegi saqtar ortasynda da bolugha tiyis»1 - dep jazsa. E.Shaymerdenov "Rashiyd-ad-dinning kuәlik etuine qaraghanda, Oghúz han Úlys ýlestirgende úshy-qiyry joq kiyeli keng dala tiygen ýshinshi úlyna eltanba retinde qanatty qyran beynesin úsynghan eken"2 - dep jazady. Qarap otyrsaq, bәri Tәniri qúsy, býrkit, kókting qúsy qyrangha kelip tireledi. Osynyng bәrin jay ghana sәikestik dep qaraugha bolmaydy. Búnda tarihy shyndyq bar. "Oghúznamada" Oghúz hannyng alty balasy bolghany aitylsa, búl qazaq arasyndaghy "alty Alashtyng balasymyz", "alty Arystyng balasymyz" dep keletin sózderin eriksiz eske týsiredi. Osynyng bәrin eskere otyryp, Oghúz ben Alashtyng bir adam ekeni, yaghni, bir han jayynda aitylyp túrghany kýdik tudyrmasa kerek deymin әri ekeui de bir auyzdan týrki halyqtarynyng basyn biriktirushi óz aldyna el etushi bolyp halyq arasynda auyzdan - auyzgha anyz bop taralghan. Demek, Úly Abaysha "Úlúspyz", Qadyrghaly biyshe "Alashpyz", әigili Mahmútsha "Oghúzbyz"-dep jýrgenimizding barlyghy da birtútas týrki halqynyng negizgi biyleushi taypasynyng aty.
«Abay-aqparat»