Senbi, 23 Qarasha 2024
Janalyqtar 2729 0 pikir 21 Qarasha, 2010 saghat 04:12

Baghlan Maqúlbekov. Sәbit pen Súltanmahmút ta sot bolghan

Semey qalasynyng sot múraghaty qújattarynyng sarghayghan paraqtaryn saralau barysynda,  qúndy mәlimetter tabyldy. Osy qújattar Alash qayratkerleri Súltanmahmút Torayghyrov, Sәbit Dónentaev, Túraghúl Qúnanbaev, ghalym Qanysh Sәtbaevtardyng sot biyligin jýzege asyrghanyn taghy da bir ret kuәlendirip otyr.

Búrynnan qazaqtyng últtyq qozghalysynyng mәdeni, sayasi, ruhany ortalyghy retinde Alash qalasy dep atalghan osy Semey qalasynda ornalasqan sot múraghatynan tabylghan qújattar býgingi úrpaqqa negizinen Alashorda ziyalylary, últjandy aqyn - jazushylar  retinde tanylghan  Sәbit Dónentaev, Súltanmahmút Torayghyrov, Túraghúl Abayúly, ghalym Qanysh Sәtbaevtardy  bizge basqa qyrynan tanytty. Búlay aituymyzdyng sebebi, osy múraghat qújattary  atalghan túlghalar da qara qyldy qaq jaryp, sot biyligin  jýzege asyrghanyn qaytalap  rastady.

Semey qalasynyng sot múraghaty qújattarynyng sarghayghan paraqtaryn saralau barysynda,  qúndy mәlimetter tabyldy. Osy qújattar Alash qayratkerleri Súltanmahmút Torayghyrov, Sәbit Dónentaev, Túraghúl Qúnanbaev, ghalym Qanysh Sәtbaevtardyng sot biyligin jýzege asyrghanyn taghy da bir ret kuәlendirip otyr.

Búrynnan qazaqtyng últtyq qozghalysynyng mәdeni, sayasi, ruhany ortalyghy retinde Alash qalasy dep atalghan osy Semey qalasynda ornalasqan sot múraghatynan tabylghan qújattar býgingi úrpaqqa negizinen Alashorda ziyalylary, últjandy aqyn - jazushylar  retinde tanylghan  Sәbit Dónentaev, Súltanmahmút Torayghyrov, Túraghúl Abayúly, ghalym Qanysh Sәtbaevtardy  bizge basqa qyrynan tanytty. Búlay aituymyzdyng sebebi, osy múraghat qújattary  atalghan túlghalar da qara qyldy qaq jaryp, sot biyligin  jýzege asyrghanyn qaytalap  rastady.

Jalpy Alash ziyalylarynyng ishinde úly ghúla­ma Shәkәrim Qúdayberdiúlynyng sot qyzmetin atqarghany ghylymy - zertteu enbekterden belgili. Ahat Shәkәrimúlynyn  әkesi turaly esteliginde «1918 jyly Kenes ókimeti qazaqqa sottyqty bergen son, Semeydegi Alash azamattary oblystyq sottyng bastyghy etip syrttay әkeydi saylaghan» dep kórsetip, Semeydegi Belgibay degen baydyng qyzyn alyp qashqan  múghalim jigitke qatysty bolghan sot otyrysyn sipattaghan: «Ákeyding eki jaghynda - Múqysh Boshtaev pen Smahan Bókeyhanov otyrdy. Múqysh Belgibay atynan jazylghan aryzdy oqydy... Sottar onasha bólmesine kirip ketti. Azdan song sottar shyqty. Júrt týregeldi. Múqysh sottyng biyligin oqydy. Bas jaghynda: "Bizding sot - ar soty, ardan, adamgershilikten aspay, әdilin aitamyz...." - degen siyaqty sózderdi oqyp kelip: "Qyzdyng basyna bostandyq berilsin! Ózi sýigen adamyna barsyn!" - dep toqtady. Zaldaghylar du qol shapalaqtap jiberdi...» delingen.

Osy jerde Shәkәrim Qúday­berdi­úly ýlken әdeby shygharmashylyq daryn-qabiletine qosa, gumanistik kózqarasy, belsendi azamattyq ústanymymen elge keninen tanymal bolghan әigili túlgha bolghanyn kórip otyrmyz.

Al Alash arysy, ot auyz, oraq tildi Súltanmahmút aqynnyng arghy atasy - Torayghyr biyding el auzynda aty anyzgha ainalghan kóptegen sheshendik, biylik sózderi halyq jadynda saqtalghan adam bolghanyn eskersek, onyng sot salasyna keluin kezdeysoq deuge bolmaydy.

Múraghattan tabylghan 1920 jyly jasalghan «Spisok kandidatov na doljnosty kirgisskih sudov»  atty qújatta Pavlodar uezdining halyq sudiyasy retinde Sultanmahmut Torayghyrov kórsetilse, osy jyldyng mausym aiynda әzirlengen taghy bir qatynasta Bayan auyl uchaskesining halyq sudiyasy Sәbit Dónentaev óz mindetterin atqarugha kiristi dep jazylghan. Sonday - aq, osy múraghat qújattarynan anyqtalghanday, Túraghúl Qúnanbaev qazaq (búrynghy qyrghyz) dalasyndaghy Halyq sudiyalary janyndaghy tergeu komissiyasynyng Semey uezdine qatysty toptyng mýshesi bolghan. Alashorda ýkimeti ómirindegi sayasy manyzy zor isterge ýnemi aralasyp jýrgen Túraghúl Abayúlyna da sheshendik, biylik aitu óneri atadan qalghan iz ekenin aityp jatudyn  ózi artyq bolar.

Shәkәrim Qúdayberdiúlynyng sot qyzmetine syrttay taghayyndalghany jogharyda aityldy. Sot lauazymyna syrttay bekitilgeni turaly óz bayandamasynda Qanysh Sәtbaev ta kórsetipti: «Naznachen ya na doljnosti sudiy 26- go aprelya ekspromtom, bez moego vedoma, kogda prinyal uchastok, del na proizvodstve bylo 18. V nastoyashee vremya na proizvodstve okolo 600 del, grajdanskih 200 y ugolovnyh 400. Osnovnoy tormoz v rabote - neopytnosti vseh slujashih suda. Zatrudniytelinym yavlyaetsya vopros o territorialinoy podsudnosty 9 y 10 uchastkov».

Jalpy ghylymy derekterde 1920 jyldyng basynda Pavlodar uezining revkomy sol kezdegi jas múghalim Qanysh Imantayúly Bayan Auyl audanyna sudiya bolyp taghayyndalghannan keyin, ol halyq sotynyng kóshpeli sessiyalarymen qazaq auyldaryna jii baryp, zandylyqty nyghaytu jolynda kýreskeni turaly mәlimetter bar.

Qanysh Imantayúlynyng esimi osy múraghat qújattarynyng birinde  Pavlodar uezdining №8 uchaskesine halyq sudiyasy lauazymyna ýmitker retinde kórsetilse, 1920 jyldyng 18 mausymynda shyqqan qaulyda "Utverjdennye postanovleniyem Urevkoma ot 26/04-1920g. za №29 Narodnye Sudii: Narodnyh sudov Inorodsev: a/ g. Pavlodara 7 uchastka Musulimanbek Seytov, v Bayan - Aul 9 uch. Sabit Dunentaev, g. Bayan - Aul - Kyzyltavskaya vol. 10 uch. Smagul Bolikebaev pristupily k ispolnenii svoih obiyazannostey. Chto je kasaetsya Narodnogo Sudiy №8 uchastka Pavl. Uezda V Peschanom Kanysha Satbaeva y narodnyh sledovateley 4 uch., v Pavlodare Abdulgaya Djumabaeva  ... eshe ne pristupili, zaderjka ih ne pribytie k mestu"  delingen.   Osylaysha, qazaq halqynyng bir tuar úly Qanysh Sәtbaevtyng da әdil biylik aitudan shet jýrmegenine  kózimiz jetti.

Múraghat qújattarynyng arqasynda últ ýshin otqa týsken osy azamattardyng ómiri bizge basqa qyrynan kórindi. Ótkendi bilmey, ertengi kýnge senimmen qarau qiyn. Búl mәlimetter Alash ziyalylarynyng memlekettik biylik qyzmetine, sot tóreligin jýzege asyru isine belsendi aralasqanyn  ayqyn dәleldeydi. Qúndy tarihy derekterge toly  osy  qújattar Shyghys Qazaqstan oblystyq sotynyng múrajayynan oryn tapty.

«Abay-aqparat»

 

0 pikir

Ýzdik materialdar

Syni-esse

«Talasbek syilyghy»: Talqandalghan talgham...

Abay Mauqaraúly 1483
Bilgenge marjan

«Shyghys Týrkistan memleketi beybit týrde joghaldy»

Álimjan Áshimúly 3255
Birtuar

Shoqannyng әzil-syqaqtary

Baghdat Aqylbekov 5502