Senbi, 23 Qarasha 2024
Alang 7232 27 pikir 19 Mausym, 2019 saghat 14:12

"Kýn múnarasy" ashynghan analardyng kóz jasyna salyna ma?

Núr-Súltan qalasyna Qazaqstannyng tuy tәrizdes kópir-ghimaraty salynady. “Kýn múnarasy”  («Tower of the Sun»)  dep atalatyn búl nysan Esil ózenining boyynda ornalaspaq. Ázirge búl jobagha qansha qarjy ketetini belgisiz.

Jana ghimarattyng dizayny Qazaqstandyq BI Group kompaniyasy ýshin “Fundamental Architects” rotterdam men “Omega Render” 3D vizualizasiya studiyasynda әzirlengen.

Nysannyng jalpy aumaghy 75 myng kvadrat metrdi qúraydy. Ol Esil ózenin boylay Aqorda sarayynyng janyna salynady.

Al, atalghan joba turaly “Omega Render” studiyasy Instagram paraqshasynda:

Ghimarattyng biyiktigi 121 metr bolady. Múnda túrghyn ýiler, ofister, qonaq ýiler men biznes ortalyqtar bolady, - dep jazghan.

Búl nysannyng ortasyndaghy ýlken shenber Qazaqstannyng tuyndaghy kýnge úqsaydy. Sol kýnning ashyluy arqyly Aq Ordanyng kórinisin kóruge bolady-mys. Atalghan jobanyng sәuletshisi Rotterdam studiyasynyng bilikti mamany Vladimir Konovalov. Menedjeri - “Omega Render” studiyasynan Artem Kupriyanenko.

Sonymen qatar, «Astana qalasynyng resmy arhiytekturalyq qoghamdastyghynyn” Dezeen basylymy: “Kýn múnarasynyn”  tóbesinen Núr-Súltangha qaraytyn qoghamdyq terrasalar ashylady. Sәuletshiler ghimarattyng energiyany tútynu mólsherin barynsha az paydalanatynday etip jasamaq. Gidroenergiyany óndiru ýshin Esil ózenin taryltyp, onyng aghynyn úlghaytu kerek”, - dep jazady.

Odan bólek, biyiktigi 42 qabatty eki múnara salynuy mýmkin.

Búl jobanyng avtory -  BENOY LTD kompaniyasynyng London sәulet burosy. Atalghan múnara Núr-Súltandaghy Triatlon parki men “Jetisu” sayabaghyna ornatylmaq.

Jalpy, Esilding boyyndaghy erke qalanyng súlulyghy ýshin memleket az shyghyndalyp jatqan joq. Byltyr ghana 20-gha tolghan toyyna 19 milliardqa juyq aqshany oilanbay shashty. Shet elding eng ýzdik әnshi-әrtisterin shaqyryp taghy ysyrapqa jol berdi. Búghan әr ónirding jasaghan tartu-taralghysyn qosynyz. Astanagha syilanghan sol iri kópir, sayabaq, tarihy monumentterding barlyghyn Núrsúltan Nazarbaev ózi qabyldap aldy.

Mәselen, Astana sayabaghyna Danial Ahmetov bastaghan Shyghys Qazaqstan oblysy qúny 1 milliard tenge bolatyn muzykalyq fontan ornatyp berdi. Ol subúrqaq týrli týske boyalyp, әn salatyn kórinedi.

Qaraghandy oblysy “Qazaq eline myng alghys” dep atalatyn tarihy monument tartu etken. Al, Almatylyqtar alma toly sayabaq syilady. Almaty oblysy Jetisudyng barlyq turistik obiektileri kórinip túratyn «Jetisu» sayabaghyn salyp berdi.

Sol dýbirli toyda eks-preziydentti taghy bir quantqan erekshe syilyq - Atyrau oblysy tartu etken qúny 6 milliard tenge bolatyn “Atyrau kópiri” boldy. Pishini balyqqa úqsas ótkel Esilding ong jaghalauy  men sol jaghalauyn jalghaydy. Onyng úzyndyghy 313 metr. Ony N.Nazarbaev “bas qalanyng kórkin odan sayyn ajarlandyrghan sәuleti erekshe ótkel” dep qatty riza boldy.

Al, osy shashylghan milliardtardan qarapayym halyqqa qanday paydasy bar? Áli kýnge gaz tapshylyghyn tartyp otyrghan Astana men onyng irgesindegi auyldar 565 milliard tenge júmsalghan EKSPO-nyng iygiligin nege kóre almady? Al, Ýkimettin, qúrylysy bastalmay jatyp toqtaghan Astana LRT nysanyna qarjyny el ishinen izdeymiz degenin qalay týsinuge bolady?

Týiin

Qazir Núr-Súltanda kóp balaly analar ýshin baspana men әleumettik jaghdaydyng sheshilgeni manyzdy. Endeshe analardyng kóz jasyn elemey "Kýn múnarasyn" salmaq bolyp jatqanymyz qalay? Áriyne, bas qalamyzdyng kórkeye týsuine qarsy emespiz. Sonda da, 4 aidan beri bos uәdege toyghan analar ashynsa, olardyng arynyn "Kýn múnarasy" basa almaytynyn nege úqpaymyz?. Bizding oiymyzsha, su jana әkim Altay Kólginov pen әleumet ministri Berdibek Saparbaev osyny biylikke bir mәrte eskertui kerek. Isherge as, qonargha jay tappaghan ata-analardyng kóz jasyn qúrghatpay jatyp "Kýn múnarasyna" qúmartu jaqsylyqtyng nyshany emes.

Núrbiyke Beksúltanqyzy

Abai.kz

27 pikir

Ýzdik materialdar

Syni-esse

«Talasbek syilyghy»: Talqandalghan talgham...

Abay Mauqaraúly 1468
Bilgenge marjan

«Shyghys Týrkistan memleketi beybit týrde joghaldy»

Álimjan Áshimúly 3242
Birtuar

Shoqannyng әzil-syqaqtary

Baghdat Aqylbekov 5394