Qazaq kýii ne sebepti "kýi" dep atalghan?
Qúdaybergen Júbanov:
qashannan beri júrtqa belgili? Ne sebepti "kýi" dep atalghan?
"Kýi" dep tatardyng әnin de, kýiin de, qysqasy, barlyq muzyka shygharmalaryn ataydy. Qazaqta kýy týrinde aitylghan sóz shaghatay, úighyr tilderinde, anatoli týrik tilinde "kók" bolyp aityluy tiyis. Qazaqtyng "i" dybysynyng birqatary shaghatay tilinde, kóne úighyr tilinde, týrikmen, ózbek, әzirbayjan, anatoli tilderinde "q", "g"-ge ainalady. Qazaqsha baylamaq degen sóz olarsha baghalamaq bolady. Qazaqsha tiymek degen sóz olarsha tekmek bolady. Qazaqsha by degen sóz olarsha bek bolady, qazaqtyng "bi, bek" dep eki aiyryp aitatyny osy týrli normadan túrghan. Sondyqtan kýy degen sóz olarsha kók boluy tabighy nәrse.
Eski jazba belgilerding ishinde búl sóz eng әridegi núsqalardan Mahmud Qashgharidyng "Divany lúghat" degen HI ghasyrdan qalghan kitabynda úshyraydy. Búl: "Ol kók" degen sózdi mysalgha alyp, ony "ol әn salyp túr" dep audardy. Soghan qaraghanda, qazaqtyng kýy degen sózi ol kezde kók týrinde bolyp, әn-kýy maghynasynda qoldanylghandyghy kórinedi.
P.S. Qúdaybergen Júbanov repressiya qúrbany bolyp, 1938 jyly atyldy. Alayda, Qúdaybergenning júbayy Raushan Júbanova kýieuining atylghany turaly arada 20 jyl ótkende, 1957 jyly bir-aq estidi.
Qúdaybergen Júbanov — әigili qazaq muzykasyn zertteushi ghalym, kompozitor Ahmet Júbanovtyng bauyry.
Áset Aqmoldanyng әleumettik jelidegi paraqshasynan
Abai.kz