Senbi, 23 Qarasha 2024
834 0 pikir 5 Sәuir, 2024 saghat 17:05

Býgin Qadir týni: Bas mýfty qúttyqtady

Suret: muftyat.kz

Býgin barsha músylman qauymy Qadir týnin qarsy alady. Bas mýfty Nauryzbay qajy Taghanúly barsha músylman qauymyn qasiyetti Qadir týnimen qúttyqtady. 

Nauryzbay qajy TAGhANÚLY,

Qazaqstan músylmandary diny basqarmasynyng tóraghasy, Bas mýftiy:

Qúrmetti jamaghat!

Qasiyetti Qadir keshi mýbәrak bolsyn! Alla Taghala ústaghan orazalarynyzdy, jasaghan qúlshylyq-ghibadattarynyzdy qabyl etkey.

Alla Taghala týnderding ishinde Qadir týnining qadiri men qasiyetin arttyryp qoydy. Ramazan aiynyng qasiyetti boluynyng úly erekshelikterining biri – Qadir týninde taghdyrdyng jazyluy. Al Qadir týnining qasiyetti boluynyng mәni – adamzat balasyn eki dýnie baqytyna jeteleushi, aq pen qaranyn, adal men aramnyng arajigin aiqyndaushy Qúrannyng týsui.

Qadir týni – qasiyetti, taghdyr, tarylu degen maghynalardy bildiredi. Qadir týni – Alla Taghala perishtelerge әmir etuimen Qúran Kәrimdi Lauhul Mahfuzdan (barlyq jaratylystyng taghdyry jazylghan kitap) Baytul Ghizzagha (dýnie aspany) týsirgen qasiyetti týn. Ol jayly Alla Taghala Qúranda:

«Negizinen Qúrandy Qadir týninde týsirdik» («Qadr» sýresi, 1-ayat), – dep aitqan. Keyin 23 jyl boyy týrli sebepter men oqighalargha baylanysty Payghambarymyzgha (oghan Allanyng salauaty men sәlemi bolsyn) uahy etilip otyrghan. Búl týnning artyqshylyghy jóninde Alla Taghala Qúranda bylay deydi: «Qadir týni myng aidan da  qayyrly» («Qadr» sýresi, 3-ayat).

Aysha anamyz (oghan Alla razy bolsyn) ardaqty Payghambarymyz Múhammedten (oghan Allanyng salauaty men sәlemi bolsyn): «Ua, Allanyng Elshisi, Qadir týninde qanday dúgha tileyin?» dep súraydy. Sonda Payghambarymyz (oghan Allanyng salauaty men sәlemi bolsyn): «Alla, rasynda, Sen keshirimdising jәne keshirgendi jaqsy kóresin. Meni keshire górshi» dep aitasyn» dep jauap bergen. Payghambarymyz (oghan Allanyng salauaty men sәlemi bolsyn) taghy bir hadiysinde: «Kimde-kim Qadir týni imanmen jәne sauabyn ýmit etip qúlshylyq etse, onyng aldynghy kýnәlary keshiriledi», – degen.

IYsi músylman balasynyng taghdyr jazylatyn týndi taghatsyzdana kýtuining bir hikmeti – Jaratqangha jaqynday týsuge talpynuy. Sondyqtan búl týndi sauapty istermen ótkizuge tyrysayyq.

Alla Taghaladan qasiyetti Qadir týninde elimizding amandyghy men tynyshtyghyn tilep, su tasqynynan zardap shekken halqymyzgha jenildik súrayyq. Jaratushy IYemiz qazaq eline jar bolghay! Ámiyn!

Abai.kz

0 pikir

Ýzdik materialdar

Syni-esse

«Talasbek syilyghy»: Talqandalghan talgham...

Abay Mauqaraúly 1465
Bilgenge marjan

«Shyghys Týrkistan memleketi beybit týrde joghaldy»

Álimjan Áshimúly 3233
Birtuar

Shoqannyng әzil-syqaqtary

Baghdat Aqylbekov 5347