Sәrsenbi, 19 Mamyr 2021
Qogham 7657 0 pikir 24 Jeltoqsan, 2014 saghat 10:24

13... EUROPA ÓRKENIYETI NEGE ÓLERDEY QORQADY?

Til – halyqtyng ómir sýru kórsetkishi. Halyqtyng minezi, tarihy, bolmysy, mәdeniyeti barlyghy últ tilinde kórinis beredi. Últ tilinen adam órkeniyetine qatysty kóptegen mәlimetterdi taba alasyz! Sonyng biri dep 13 sanyna qatysty úghymdy aitugha bolady.

Búl san europa men amerikanyng qazirgi júrtynda jamandyqpen assosiyasiyalanady. Á.Ahmetovting «Týbi týrki órkeniyet» kitabynda 13 sanyna qatysty nigilizm, joqqa shygharu, tyiym salu Grigoriy atanghan Vatikan basshysymen (1553 jyl) baylanysty eken. Sol kezden bastap 12 ailyq kýntizbe engizilgen. Ony qazir Grigorian kýntizbesi dep ataydy. Al eski halyqtardyng biri – Mayyalyqtar 13 sikldik kýntizbelerdi paydalanghan. H.Arguelis «Mayya faktory» dep atalatyn enbeginde búl kýntizbening syryn ashyp, onyng adamnyng tabighatpen baylanysyna negizdelip jasalghanyn dәleldegen.  Mayyalardyng әr aiy 28 kýnnen, әr jyly 13 aidan túratyn Ay, Kýn jәne Jerding ýilesimine negizdelgenin jazghan. Mayyalyqtarda ghalymdardyng kórsetuinshe, 17 týrli kýntizbe bar eken. Solardyng ishinde Solkin dep atalatyn kýntizbe 13 aidan , al әr aiy 20 kýnnen túrady. Sonda 13 aida 260 kýn bar eken. Á.Ahmetov qazaqtyng balany «9 ay 9 kýn kóterdi» degen túraqty tirkesining mәnin 9h28=252+9=260+1 formulasy negizinde kórsetip eseptegen. Embrionnyng ana qúrsaghyna bitken kýnnen bastap sәby dýniyege keletin kýnge deyingi aralyq 260 kýndi qúraydy eken. Sonda 260 kýn kóterip, kelesi kýni dýniyege sәby keledi eken [1,107].

Hose Arguelis kitabynan alynghan Solkin (kin – kýn!) kýntizbesin anyqtap qarasanyz, búl sandar soldan ongha qaray sanalyp, 13 sanynan keyin qayta san bastalady. Bizge qyzyghy – osy kýntizbedegi birinshi sannyng shenber ishindegi nýkte shemasy bolyp otyr. Búl týrki dýniyesindegi NG nemese NT dybysynyng tanbasy bolyp sanalady  . Búl tanbany әr ghalym әr týrli sipattaydy. Mysaly, D.Cherchvard búl Mu elining tanbasy – MU-RA dep ataghan. Al týrki-shumer baylanysy jóninde alghashqy bolyp jazghan O.Sýleymenov Mung dep kórsetken. Qazaqtyng taghy bir ghúlama ghalymy S.Qondybay búl tanbany jana qyrynan oqyghan. Ghalym nýkte men shenberding týrli varianttaryn bylaysha sipattaydy: N, yaghny nýkte – bala, al am, shenber – ana, Nýkte – adam , shenber – әlem, dýniye, Nýkte – jer, shenber –ghalamdyq su, t.b[2]. Nege ng dybysy nýktening simvoly bolu kerek degenge jauabymyz dayyn. Búl dybys adamzat balasynyng alghashqy dybysy, bala dýniyege kelgende, ingany aityp keledi. Abaq tanbanyng shemasy men qazaq dybysynyng aityluy, maghynasy birine-biri juyq keledi. Biz osy dybysqa qatysty arnayy maqalamyzda aitqan bolatynbyz. Endigi mәsele osy tanba arqyly mayya qazaq (týrik) paraleliderin kórsetu bolyp tabylady.

Qazaqta «Týgel sózding týbi bir, týp atasy – Mayqy biy» degen sóz bar. Mayqy esimi qazaq tarihynda 12 ghasyrdan belgili. Alayda bayqap qarasanyz, Mayqy men mayya degen sózderding dybystaluy úqsas bolyp keledi. Mayqy nemese mayya sózining tarihy óte terende jatyr. D.Cherchvardtyng «Drevniy kontiynet MU. Prarodina chelovechestvo» enbeginde bylay dep jazady: «Odnoy iz naibolee zametnyh figur Imperiy Nagov v Indiy byl prins Mayya (erekshelegen biz – B.H). Tochnye daty jizny prinsa Mayya ustanoviti nevozmojno. Hotya mne vstretilosi mnojestvo upominaniy o nem, ny odno sviydetelistvo poka ne pozvolyaet tochno oseniti vremya ego jizni. Odnako, soglasno mnogochislennym legendam, prins Mayya jil 15—20 tysyacheletiy tomu nazad. V «Ramayane» toje sushestvuet upominanie o nem: «V drevnie vremena jil prins nagov po iymeny Mayya»[3, 176].  Yaghni, 15-20 myng jylday uaqyt!

H.Arguelisting kitabynda Mayya sózining shyghu tórkini jayly bylay dep jazghan: Y vse-taki, upominanie o sentralino-amerikanskom narode Mayya vyzyvaet lubopytnyy rezonans s Vostokom, s Indiey. Slovo "mayya" yavlyaetsya odnim iz kluchevyh ponyatiy indiyskoy filosofiy y oznachaet "istochnik etogo mira" y "illuzornyy miyr". V sanskriyte slovo "mayya" svyazano s ponyatiyamy "velikiy", "mera", "razum", "volshebstvo" y "mati". Neudiviytelino, chto Mayey zvaly mati Buddy, a v klassicheskom vedicheskom epose "Mahabharata" upominaetsya, chto imya Mayya nosily velikiy astrolog y astronom, mag y arhiytektor drevnosti, a takje velikoe kochevoe plemya moreplavateley» [4]. Avtor búl sózding tek ejelgi Indiya ghana emes, sonday-aq Batysta da qoldanylghanyn aitady. Egiypet faraony Tutonhamonyng qazynashysynyng esimi Mayya bolghan. Grek mifologiyasynda Mayya dep Ýrkerding (Pleyad) jeti júldyzynyng ishinde birinshisin ataghan. Mayya degen rimdikter kóktem qúdayy bolyp eseptelingen. Mayqy (nemese Bayqu dep ataydy) by Shynghys handy  han etip saylaghandardyng biri. Ol on eki biyding biri emes, on eki biydin  ishinde bas by bolghan. Sonda mayqy da 13 sanymen baylanysty bolyp túr. Yaghni, osy jerde Mayya men Mayqy sózderi tek forma jaghynan ghana emes, sangha da qatysty ortaqtyq bar ekenin kóremiz.

13 sany qazaq halqynynyng dýniyetanymynda da ýlken ról atqarghan. Qazaq 13 jasynda otau iyesi ataghan. Nege 13 jasynda qazaq ýilengen? Búl kezde qyz boyjetken, bozbala erjetken. Qyzdyng boyjetui, erding er jetui olardyng kәmeletke jetkendigin bildirip, otbasyn qúrugha bolatynyn bildirgen. Búl kezde adam balasynyng 13 organynyng jetilgendigin kórsetken.

Qazaq halqy 12 mýshe turaly aitqanmen, úly mýsheni aitu úyat bolyp eseptelgen. Bala kәmeletke jetkende, osy mýshesi jetilgende, yaghny belgili bir siklden ótkennen keyin qazaq balasyn ýilendirgen. 13 –te otau iyesi dep, bólek otau qúrghyzghan. 13 sany – tórt sanynyng ekvivalenti da bolyp tabylady. 1 sanymen  3 sanynyng qosyndysy 4 sanyna ten. Qarapayym formula. Biraq 4 sanynyng astarynda jetilgendik, tolghandyq maghynasy jatyr. Mysaly, qazaq halqynda tórt kózi týgel, tórt qúbylasy ten, tórteu týgel bolsa, t.b. birlikti, amandyqty, saulyqty bildiredi. Yaghni, 13 mýshe úrpaqty tudyratyn, jasaytyn mýshe jetilip, 13 mýshelden aman sau ótti degendi bildirgen.

Qadan Qabisatúly degen azamattyng «Qazaq kelendary» degen maqalasynda mynaday joldar bar: «Bir jylda 13 toghys aiy bar nemese ay men ýrker bir jylda 13 ret toghysady.
Jaz basynda ýrker aspan sferasynyng ekinshi jartysynda kókjiyekten tómen ketedi de, jer sharynyng soltýstik jartysyndaghy elderge 40 kýn kórinbeydi. Qazaq múny ýrker 40 kýn jerde jatady dep aitady. Sol 40 kýnde eki ret toghysugha tiyis. Biraq biz kóre almaymyz, tek on bir toghysty ghana kóre alamyz.
13 toghysty 28 kýnmen kóbeytkende 364 kýn bolady»[5]. Yaghny arghy qazaqtarda bir jylda 13 ay bolghan. 13 tolyq sikldi bildiredi. Mysaly 12 dep alatyn bolsaq, búl ýsh sanyna qatysty úghym bolady (1+2 teng 3). Al 4 sanyn bildiru ýshin mindetti týrde 13 bolu kerek. Sonday-aq jyl da 13 sanymen eseptelinu kerek sekildi. Mysaly, Qazaqta «Januarlardyng jylgha talasuy» degen anyzda týie boyyna senip jyldan qúr qalypty mifologema bar. Alayda sol shyghyp kele kýndi 13-shi bolyp týie de kóredi emes pe?! Týie degen sózding ózinde de týi, týiin, yaghny songhy, qorytyndy degen maghynalardy bayqaugha bolady. Sonda arghy qazaqta 13-shi týie jyly da bar bolghan.

Abaq tanbasyndaghy nýkte, yaghny әieldik bastaudyng (әielding jynys organnyn) simvoly bolyp tabylady. Búl tanba qarapayy bolsa da, әmbebap oqylady. Nýkte sәbiydi jәne sol sәby túratyn qúrsaqty, sonymen onyng dýniyege keletin esikti (mýsheni) de bildiredi.  Mysaly biz altylyq nemese on ekilik sanaumen esepteymiz. Biraq ol dúrys emes, eger de abaq tanbasy arqyly týsindiretin bolsaq, alty da, on eki de nýktege kelip týisisedi. Sonda nýkte 1 sany, onyng analogtary 4, 7, 9, 13 sandarynyng varianty bolyp tabylady. Osy sandardyng ishinde 7 sany erekshe kózge týsedi. Osy sannyng ózi jet, jat degen úghymdargha negizdelgen. (Qúranda, Injilde dýniyeni alty kýnde jaratu degen bar. R.Genon 7 kýndi demalys kýni, yaghny biz aityp otyrghan abaq tanbasynyng nýktesne sәikesedi. Biz búl jayly 7 sanyna qatys maqalamyzda tolyghyraq bayandaytyn bolamyz). Qazaq hylqynda 7 atagha deyin qyz alysyp-berispeydi. 7 sany belgili bir siklding ayaqtalghanyn bildiredi. 4 aptada 7 kýn bolady, onyng qorytyndysy 28 sanyna ten, yaghny ay fazasynyng tolyq solghandyghyn kórsetedi. Búl belgili bir etapty nemese inisiasiyany bildiredi. Mysaly, saqtar adam ólgende, ýidi 7 ret ainalyp, betterin tilip, qandy jastaryn jerge aghyzghan. Yaghni, jeti ret ainalu ol adamdy búl ómirden jat ómirge, yaghny o dýniyege jetkizu dәstýrin simvoldaghan.  28 kýnde ay ólip, qaranghylyq, óliler dýniyesine kirgeni sekildi, adamdar da óliler dýniyesine attanady dep sengen. Bizding baqylauymyz boyynsha, bir aida 31 kýn bar. Óitkeni aidyng tuuyn eseptesek, 1-shi kýnnen bastap eseptegende, ay 31 kýnnen keyin qaytadan tuady. Ay fazasynyng kórinisi 28 sanymen baylanysty, qalghan ýsh kýndi qazaq óliara dep ataghan, ol kýni ay mýldem kórinbeydi.  Osy qarapayym týsinik óliler  mekenine attandyru dәstýrining qalypsasuyna uәj bolghan sekildi. Mekkeni músylmandardyng 7 ret ainaluy da belgili bir inisiasiyany bildiredi ghoy. Ol da ay fazasymen, yaghny 7 ret ainalumen baylanysty qalyptasqan týsinik. Endi qazaqtyng nege 7 atagha deyin qyz alysyp-berispengenin osy retpen eseptep kórsetsek. Japon ghalymdary 2000 jyl uaqyt ótkennen keyin shynymen de qannyng tazartyndyghyn ghylymy túrghyda dәleldegen eken. Biraq bizding babalar ony atam zamannan beri bilip, búl dәstýrdi berik ústaghan. Búl esepti 4 analogy bolyp tabylatyn 13 sanymen (1+3=4) esepteuge bolady. Sonda 7 sanymen 13 sanynyng kóbeytindisining nәtiyjesi 91 sanyna teng bolady. Yaghni, 91 jylda qan auysady, tazarady degen sóz. 91 sany abaq tanbasyndaghy nýkte men shenberge sәikes keledi jәne 9+1 sandarynyng qosyndysy 10 sanyna ten, al búl san 1-ding analogy (1+0). 1 sany jana tirshilik bastauynyn, búl jerde belgili bir siklden ótip, auysqan jana úrpaqtyng simvoly bolyp túr. Yaghni, 91 jyldan keyin qan auysty,  jeti úrpaq auysty, endi ol jat (jeti) boldy degendi bildirgen.

13 sany  әieldin, er adamnyng jynystyq mýshesimen baylanysty ekenin aittyq. Nýkte – 13, odan 12 syzyq taralady. Nýkteni ng dep ataymyz, oghan dauystylardy qosamyz sonda, an, in, en, ún, ýn, on, óng nemese kersinshe oqugha bolady. Eng odan eng – en sózi shyghady. Mysaly, enek sózi jynys mýshesin bildiredi. Enu, engizu jynystyq qatynasqa baylanysty sózder. Latynnyng enter, iyntim sózderi shyqqan. Áyelding jynystyq mýshesin qazaq am dep ataydy. Búl anayy leksikagha jatatyn sóz. Ony qazaq auyz eki sóileude ghana qoldanady. Endi mayqy degen sózding alghashqy komponentinde may komponentin bólip alugha bolady. Ony kerisinshe oqysaq, yam, al y protezalyq dybys, ony týsirip te aitugha bolady. Sonda a... (búl sózdi etiyketke baylanysty tolyqtay jazbaymyz) degen sóz shyghady. Búl sonda 13 sanymen de, anamen de baylanysty úghym bolyp shyghady. Nýkte tirshilik bastauyn bildiredi. May (bay) sózi de jana, alghashqy degen úghymdy beredi. Qazaqta bәisheshek, bәibishe, biyik (biyik) degen sózderdegi alghashqy buyndaghy sózder birinshi, joghary degen maghynany bildiredi. Búl sózdi endi ýndieuropa sózderimen salystyrynyz. Mysaly, Mayya degen sóz ana, alghashqy, úly degendi bildiredi. Sonda qazaq sózining tektiligi arqyly ghana sóz etimologiyasyn tabugha bolatynyna kóziniz jetedi. Búl sózding alghashqy komponenti Aysa sózde de jýr. Aysa (Isa [Yisa]) payghambardyng 12 apostoly (oqushylary) bolghandyghy jayly aitylady. Al osy 12-nin  ústazy – Isa payghambardyng ózi! Mayqynyng semittikterdegi analogy nemese týrkiler obrazynyng bir ýlgisi. Mayqyny keyde Bayqu dep te ataydy. Qazaq halqynyng rularynyng biri – 12 ata Bayúly. Búl da 13 sanyna qatysty, óitkeni Bay/May  ýlken, úly  ata degendi bildirip, al odan taraghan úrpaq 12 eki atagha jiktelgen.

Qoryta aitatyn bolsaq, Mayqy, mayya, osy sózdermen baylanysty 13 sany – birnegizden taraghan týsinik-úghymdar. Búl jerde qazaq (týrki), mayya,  europa, t.b. mәdeniyetterding belgili bir ortaq bastaudan nәr alghandyghyn kóruge bolady. Al sol bastau qazaq tili arqyly týsinilse, onda arghy bastaudyng da kózi bizden shyqqan dep joramaldaugha bolatyn sekildi.

Bolat Hasenov,

Qaraghandy.

Abay.kz

 

Ádebiyetter tizimi:

Ahmetov Á. Týbi týrki órkeniyet. – Almaty, Arys baspasy, 2009. -344 b

Qondybay S. Giyperboreya: rodoslovie epohy snovedeniy. 3 razdel. http://otuken.kz/.

Cherchvard D. Drevniy kontiynent MU. Prarodina chelovechestva. Per. s angl. K. Semenova. — K.: «Sofiya», 1997. —288 s. www.e-puzzle.ru

 Hoze Arguelies – Faktor Mayya. VNETEHNOLOGIChESKIY PUT. ID "Gelios" 2002// www.e-puzzle.ru

Qabisatúly Q. Qazaq kalendary. 22 –nauryz, 2009. Eltanu. 

0 pikir