Qasiret adamdy eki týrli kýige shyndaydy. 
Birinshiden, tym kónilshek bolyp ketesin. Qit etse, kózinning jasy monshaqtap dayyn túrady. 
Ekinshiden, búrynghygha qaraghanda әldeqayda sabyrly minez qalyptasady.
Birinshi kýige toqtalayyq. Bireuding qasiretin kórgen sәtte óz jarannyng auzy ashylyp, jýrekten saulaghan qayghynyng basyla qongy qiyn. Kónil kóbesi sógilip, sezim nóseri seldey beredi. Qay-qaydaghy esine týsip, basynnan ótken ne bir súmdyq jaylar kóz aldyna kólbendep kele qalady. Dәp sol kýngi kýidi qaytadan bastan keshesin. Sol súmdyqty sol kýnnen góri býgin bastan ótkeru – әldeqayda auyr. Óitkeni, qasiretting salmaghyn anyghyraq sezinesin. Sol kýngidey esing joq kýide emes. Múny týsindiru qiyn. Basyna týspegen jan búl kýidi dәl úghyna almaydy. Múndayda eshkimning júbatuyn da qalamaysyn. Júbatqan jandy jek kórip túrasyn. Ábden sherindi shygharyp baryp qaytasyn.
Ekinshi kýige kelsek, búdan bylayghy ómirinde tuyndaytyn qauipti jaylargha tózimdilik tanytasyn. «Anau qasiretten ótken qanday súmdyq boluy mýmkin, sonda da ólgen joqpyn. Qúday bergen jandy Qúday alady» degen oy sabana týsiredi. Múny jazmyshtan qashyp qútyla almaytynyndy naqty týsinu dese de bolady. Óz seziminmen ózing arpalystym degenshe sharasyzdyq shyrmauyna shatyldym dey ber. Olay bolmas ýshin buyrqanghan jan tebirenisin sabyr jayalyghyna býktep, aryraq iytere salasyn. Osylaysha búghan deyin kýidirip-jandyratyn auyrtpashylyqtyng salmaghy jenildey týsedi. 
Qasiretting kýiik dәmin tatqan sayyn adam qasiretke qasqaya qaraytyn bolady.

Gýlmariya BARMANBEKOVA.

(Jazba avtordyng facebooktegi paraqshasynan aldyndy).