Emle erejeleri qalyng júrtshylyqqa birdey ortaq boluy shart. Eger emlede birizdilik saqtalmasa qiyndyq pen ala-qúlalyq oryn alatyny mәlim. Qazirgi qazaq tilinde ә dybysy jeke fonema. Zertteushilerding bir toby ә fonemasyn týrki tilderine arab, parsy sózderi arqyly engen dese, ekinshi toby ony tól dybystar qataryna jatqyzyp keledi. Qazaq tili dybystaryna alghash zertteu jýrgizgen N.I.Iliminskiy ә dybysyn jeke fonema dep eseptemey, a dybysynyng varianty retinde týsindirgeni belgili. Týrki tilderindegi ә~e sәikestikterine qaray (kәl-gәl-kel, mәn-men, sәn-sen) A.M.Sherbak ә dauystysyn kóneden kele jatqan dybys dep eseptese, E.V.Sevortyan kerisinshe e dybysy kóne degen pikirde. Ghalymdar I.Kenesbaev, J.Aralbaev, M.Tomanovtar ә fonemasy shyghys tilderining yqpalymen enip, qazaq tilinde bergi kezde ghana payda bolghan tuyndy fonema degen tújyrym jasaghan. 

Professor N.Uәli: «Á  qazaqtyng dybystyq qorynda bayaghydan oryn alghan, sonyng negizinde jeke fonemalyq dengeyge kóterilgen maghyna ajyratatyn dybys. Tilimizge engen arab, parsy sózderi onyng jeke fonemalyq dengeyin odan әri kýsheyte týsti», - deydi. Qazaq tilining dybystyq jýiesin supersegmentti fonetika túrghysynan zerttep, intonologiya salasyn qalyptastyrghan ghalym Z.Bazarbaeva da ә-ni keyinnen kirgen dybys qataryna engizbeydi. «Qazaq tilindegi bayyrghy dybystar tórt júptan qúrylghan, olar: a-ә, o-ó, ú-ý, y-i, al e jeke diftongoiyd», - deydi ghalym. Týrki  tilderindegi  dauysty dybystardyng damu  tarihyna arnayy zertteu jýrgizgen jas ghalym J.Júmabaeva  ә dybysyn ata týrki tilinen kele jatqan bayyrghy dybystyng qataryna jatqyzady.

Qazaq tilindegi singarmonizm qúbylysyn fonetikalyq qana emes fonologiyalyq túrghydan zerttegen belgili ghalym Á.Jýnisbek til aldy dep sipattalyp kelgen ә dauystysyn til ortasyna jatqyzady: ә dauysty dybysy – til ortasy, ashyq, ezulik (Qazaq tili dybystarynyng artikulyasiyalyq modeli. 2005 j.).

Qazirgi tanda birqatar týrki tilderinde ә jeke fonema retinde tanbalanady. Mәselen, tatar, noghay, bashqúrt, әzerbayjan, úighyr tilderinde. Al ózbek, týrik, týrkimen, qyrghyz tilderinde ә dybysynyng estilimi bolghanymen, arnayy әrippen tanbalanbaydy. Qazaq tilinde ә dybysy tól sózderde tek basqy buyndarda kezdesetini mәlim, al songhy buynda tek arab, parsy sózderinde qoldanylady: kuә, kýnә, shýbә, sirә, jýdә, inkәr, kýmәn, zәmzәm t.b. Jana emle erejeler jobasynda shettildik sózderding de songhy buyny ә әrpimen jazylghan:  kobәlt, asfәlt, festiyvәl t.b. Búl әdis jinishkelik belgisin bildirudin, yaghny sózdi jinishkertip aitudyng joly retinde alynyp otyr.

HH ghasyrdyng basynda latyn grafikasyna kóshken kezde  shay, jay siyaqty t.b. sózderde a jazamyz ba, ә jazamyz ba degen mәsele kóterilip, ony anyqtau ýshin: «Sóz ishindegi dybystardyng juan-jinishkeligi kómeski bolghan jerlerde, anyghy jalghau-júrnaqtyng týrinen ashylady. Jalghau juan bolsa, týbirdegi kómeski dybysy da juan bolady. Mysaly shay-shaygha (shәige emes) jay – jaylandy (jәilendi emes)» degen ereje shygharylghan (Qazaq jana emlesi. Qyzylorda, 1929 j.). Búl ereje birinshi buyndaghy dybysqa qatysty qabyldanyp, qazirgi jazuymyzda da  túraqtaldy. Al  songhy buyngha a nemese ә tanbalau mәselesi kýni býginge deyin sheshimin tappay kele jatyr. Songhy «Orfografiyalyq sózdikte» (2013 j.) jannat, ajua, tәube núsqalary berilgenimen, qalyng kópshilik jәnnat/jәnnәt, әjuә/әjua,  tәuba/tәubә núsqalaryn da qatar jazyp keledi.

Arab jazuynyng qadiym, jadid jýiesinde búnday sózder týpnúsqa variantymen tanbalandy, yaghny arab, parsy tilderindegi jazylymy saqtalyp otyrdy. Al oqytu jýiesi qolgha alyna bastaghan HH ghasyrdyng bas kezinde týpnúsqany qaldyru kerek pe, әlde qazaq tilining zandylyghyna iykemdeu kerek pe degen mәsele kýn tәrtibinen týsken joq. Tipti mәdeniyet, әdebiyet, mәsele, jәrdem syndy sózderding ózi madaniat, adabiat, masala, jardam týrinde tanbalanghan bolatyn. Al songhy buyndaghy ә dybysy a arqyly jazyldy (tәuba, shýba, kýman, rәsua t.b.). Latyn grafikasyn qabyldaghannan keyin (1929 j.) múnday sózder keyde birynghay jinishke, keyde birynghay juan týrde tanbalanyp ala-qúlalyq oryn ala bastady.

1941 jyly shyqqan «Qazaq tilining orys grafikasyna negizdelgen jana alfaviyti men orfografiyasy» atty erejeler jinaghynda tek ýsh sóz ghana ә әrpimen jazylghan: «ә әrpi sózding songhy buynynda jazylmaydy. Tek sirә, mә, kә sózderinde ghana ә jazyla beredi» - dep kórsetilgen. Basqa sózderding barlyghy, juan a dybysy arqyly kýna, kýman, t.b. týrinde tanbalanghan (Gh.Begaliyev. Jana alfaviyt. 1941 j.). Al 1960 jyldardan bastap songhy buyndaghy a dybysy ә әrpimen jazyla bastady. Mәselen, 1960, 1963, 1978, 1988 jyldary shyqqan «Orfografiyalyq sózdikterde» kuә, kýnә, kýmәn, kinә, shýbә, mәrmәr, inkәr  týrinde berilip, qosymshalar birynghay juan túrpatta ghana jalghandy: kuә, kuәgha, kuәgha, kuәdan, kuәlandyru, kuәly, kuәsy, kuәsyz; kýnә, kýnәgha, kýnәlau, kýnәly, kýnәlylyq, kýnәsy, kýnәsyz, kýnәsyzdyq; kýmәn, kýmәngha, kýmәndanu, kýmәndy, kýmәndylyq, kýmәnsyz, kýmәnshyl, kýmәny; kinә, kinәgha, kinәlanu, kinәlasu, kinәlatu, kinәlau, kinәly, kinәsy, kinәsyz, kinәsyzdyq, kinәshyl, kinәshyldyq; shýbә, shýbәlanbau, shýbәlanghan, shýbәlanu, shýbәly, shýbәlylyghy, shýbәlylyq, shýbәsyz, shýbәsyzdyghy, shýbәsyzdyq; mәrmәr, mәrmәrgha, mәrmәrlau, mәrmәrly, mәrmәry; inkәr, inkәrlanghan, inkәrlanu, inkәrlyq.

Al 2005, 2007, 2013 jyldary shyqqan «Orfografiyalyq sózdikterde» qosymshalardyng jinishke týri jalghana bastady: kuәsi, kuәsina, kuәsinan; kýnәli, kýnәliligi, kýnәlilik, kýnәsi, kýnәsiz, kýnәsina, kýnәsinan; kýmәndi, kýmәnsiz, kýmәnshil, kýmәni, kýmәnina, kýmәninan; kinәli, kinәsi, kinәsiz, kinәsizdik, kinәsina, kinәsinan; shýbәli, shýbәlilik, shýbәsi, shýbәsiz, shýbәsizdik, shýbәsina; mәrmәri, mәrmәrli; inkәri, inkәrina, inkәrinan.

Búlaysha beriluining sebebi, 1983 jyly resmy týrde bekitil­gen «Qazaq tili orfografiyasy negizgi erejelerine» 2005 jyly ózgertuler engizilip: «.Songhy buynynda jinishke ә әrpi jazylatyn sózderge qosymshalar jinishke jalghanady,  tek barys, jatys, shyghys jalghaulary men etistik tudyratyn -la júrnaghy juan aitylyp, juan jalghanady. Mysaly: kýnәsiz, kýnәli (biraq kinәgha, kinәdan, kinәsina, kýnәlau), shýbәsiz, shýbәli (biraq shýbәlanu, shýbәgha, shýbәsinan), kuәsi, kuәlik (biraq kuәgha, kuәdan, kuәda), kýmәnsiz (biraq kýmәndanu, kýmәngha, kýmәninan), Kýlәshting (biraq Kýlәshqa)» - dep kórsetilgen bolatyn.

Al qazirgi tandaghy úsynylyp otyrghan Jana emle erejeler jobasynda kuәsina, kuәsinan emes kuәsine, kuәsinen,  kýnәsina, kýnәsinan emes kýnәsine, kýnәsinen, kýmәnina, kýmәninan emes kýmәnine, kýmәninen týrinde berilip otyr. Latyn grafikasymen aldaghy uaqytta shyghatyn «Orfografiyalyq sózdikte» songhy buyny ә-men ayaqtalatyn sózderding barlyq qosymshalarmen týrlenetin núsqalary tolyghymen kórsetilui qajet degen oidamyz. Óitkeni olardyng ofrogrammasy emle erejesinde jazylghanymen, sózdikte tek kýmәni, kýmәnine, kuәsi, kuәsine  degen núsqa ghana kórsetilse, qalghan núsqalaryn qalyng kópshilik kýmәnge, kýmәngha, kýmәnderi, kýmәndary, kuәden, kuәdan týrinde әrtýrli jazyp, qaytadan ala-qúlalyq oryn aluy mýmkin.

Dýdәmal, dýbәra sózderi 1960, 1963, 1978 jyldary shyqqan «Orfografiyalyq sózdikte» dýdamal, dýbara, 1988 jyldan bastap dýdәmal, dýbәra týrinde berilgen. Qosymshalar barlyq sózdikterde tek juan týrde jalghanghan (1960, 1963, 1978, 1988, 2007, 2013). Qazirgi tanda dýdәmәl, dýbәrә núsqasy da qatar qoldynylyp jýr. Qosymshalar jalghauda dýdәmal, dýbәra (dýdәmaldyq, dýdәmaldan, dýbәralyq, t.b.) varianty dúrys bolyp tanylady.

Júmaq maghynasyndaghy jәnnat sózi 1960 jylghy sózdikte jәnnet týrinde berilgen, 1963, 1978, 1988 jyldardaghy sózdikterde mýlde joq. 2005, 2007, 2013 jylghy sózdikterde: jannat, jannattay, jannat jer. Qazir diny sananyng qaytadan janghyruyna baylanysty búl sózding qoldanym ayasy barynsha kenidi jәne diny kitaptar men baspasóz betterinde jәnnat núsqasynyng qoldanymy joghary ekenin bayqadyq.

Jogharydaghy taldaulardan kórip otyrghanymyzday, songhy buyny ә әrpimen keletin sózderge qosymsha jalghaghanda ala-qúlalyq payda bolady. Songhy buyn jinishke (ә) bolyp túrsa da, nege qosymshalar birizdilikpen tek qana jinishke jalghana almaydy?  Múnyng basty sebebin ghalymdar sózding qosymshasyz jeke ózin alghanda, songhy buyndaghy dauysty fonema ózining negizgi renkinde júmsalmaytyndyghymen týsindiredi. Ghalymdardyng tújyrymynsha, sóz sonyndaghy dauysty a (tanbalanuy ә) birinshi buyndaghy til aldy dauystylarynyng әserinen jinishkerip, qosymsha renke ie bolady. Sol ýshin de ә әrpi ә fonemasyn tanbalap qana qoymay, key pozisiyada a fonemasyn da bildiretin qosalqy qyzmet atqarady (N.Uәliyev, A.Aldasheva. Qazaq orfografiyasyndaghy qiyndyqtar. 1988 j.). Sóz ayaghy jinishke ә әrpimen tanbalanyp túrghanymen, juan týrdegi qosymshalardy talghauynyng basty sebebi mine, osy. Sondyqtan da, onday sózderge birde juan (kýnәgha, kýnәlary), birde jinishke (kýnәmen, kýnәsinen) qosymshalardyng jalghanuy qayshylyq tudyrmaydy, qosymshalardyng barlyq týrin birynghay jinishke nemese birynghay juan jalghau shart emes jәne onday birizdilikke kónbeydi. Tek aldaghy shyghatyn «Orfografiyalyq sózdikte» qosymshalardyng barlyq týrlenimi reestrde kórsetilgeni dúrys.

Gýlfar Mamyrbek, Sh.Shayahmetov atyndaghy «Til-qazyna» últtyq ghylymiy-praktikalyq ortalyghynyn jetekshi ghylymy qyzmetkeri, Últtyq komissiya janynan qúrylghan Orfografiyalyq toptyng mýshesi

Abai.kz