«Ózenmúnaygaz» AQ júmysshylary kәsipodaghynyng talaptaryna qatysty «QazMúnayGaz» ÚK AQ habarlama jasady.

«Ózenmúnaygaz» AQ zeynetkerlerining (búrynghy qyzmetkerlerinin) balalaryn júmysqa ornalastyru:

ÓMG zeynetkerlerining (búrynghy qyzmetkerlerinin) balalary kompaniy shtatyna ting alynsa, 2020 g. jyly bekitilgen júmysqa ornalasu algoritmin búzady. Algoritmge sәikes ÓMG zeynetkerlerining balalary men júmyssyz azamattar 50/50 proporsiy boyynsha teng derejede júmysqa qabyldanady. Búl talapty oryndau mýmkin emes, óitkeni júmysqa ornalasu kezegin kýtip otyrghan Janaózen qalasynyng basqa júmyssyz túrghyndarynyng qúqyghyn búzady.

Zeynetke erte shyqqanda tólem mólsherin úlghaytu (300 AEK):

ÓMG-dejmysshylargha merzimiynen búryn zeynetke shyghugha mýmkindik beret v arnayy baghdarlama bar. Zeynet jasyna taqaghan qyzmetkerlerge arnalghan baghdarlamanyng talaptary aylyq eseptik kórsetkishke (AEK), múnayshynyng ótili men jasyna baylanysty, sonymen qatar otbasy mýshesin júmysqa ornalastyru mýmkindigi de qarastyrylghan.

Tólem mólsheri júmysshynyng ótiliyne jәne zeynetke shyghugha deyin qalghan ailar sanyna baylanysty AEK negizinde esepteledi. Búl rette, tólemaqynyng eng joghary mólsheri 125 AEK — 40 jyldan astam enbek ótili bar qyzmetkerler ýshin belgilengen.

Mysaly, ÓMG-de 40 jyldan astam júmys istegen qyzmetker býginde 60 jasqa kelip erte zeynetke shyqsa, 16,6 mln teng y alady.

Júmysshylar kәsipodaghy qoyyp otyrghan talap — AEK mólsherin 125-ten 300 AEK-ke deyin úlghaytu, búl tólem mólsherin eki eseden astamgha arttyrady. Alayda kompaniyada qazirding ózinde jaqsy jaghday jasalghan, bir qyzmetkerge kórsetiletin әleumettik qoldau mólsheri — eng joghary kórsetkishterding biri.

Únghymalargha qyzmet kórsetu basqarmasy janynan 1000 oryndyq arnayy tehniky jóndeytin baza salu:

ÓMG jyl sayyn arnayy tehniky janartyp otyrady. Qazirgi uaqytta búrghylau júmystary basqarmasynyng tehnikasyn qosa alghanda, avtoparktin 65% janartyldy. 2022-2024 jyldar aralyghynda búghan 22 mlrd tengeden asa qarjy júmsaldy, a v 2029 g. jylgha deyin taghy 53 mlrd tengeden astam bólinetin bolady. Tehnikany janartudyng nәtiyjesinde jóndeu júmystary azaydy, sondyqtan júmysshylar talap etkendey jana jóndeu bazasyn salu tiyimsiz bolyp otyr. Arnayy tehnikiny janartu júmystary QMG tobynyng barlyq kompaniyasinda jýrgizilip jatyr.

Újymdyq sharttyng 2013 jylghy redaksiyasyn qaytaru jәne derbes enbekaqy tóleu jýiesine ótu:

Kәsipodaq 2013 jyly qoldanysta bolghan ÓMG újymdyq shartynyng 5.19 tarmama ghyn qaytarudy úsynady. Búl tarmaq boyynsha jeke tabys salyghy men mindetti zeynetaqy jarnalary júmys berushining esebinen tólenip kelgen. V 2017 godu jyldan beri qyzmetkerlerge jalaqy salyq ústalghannan keyin beriledi, búl QR zannamasyna tolyghymen sәikes keledi.

2024 jyldyng shildesinde Ózenmúnaygaz kompaniyasinda enbekaqy tóleuding jana jýiesine ótu júmystary bastaldy. Kәsipodaqtar men QR Enbek ministrligining qatysuymen kýrdeli júmysty әdil baghalaugha negizdelgen erejeler әzirlendi. Qazirgi uaqytta ÓMG iyshinde ózara kelisimder jýrip jatyr.

Únghymalardy jerasty jәne kýrdeli jóndeu mashinisteri men operatordyng sanatyn 6-7-shi derejege kóteru:

Júmysshynyng derejesi QR Enbek ministrliygining 2018 jylghy búiryghymen bekitilgen B irnghay tariftiyk-biliktilik anyqtamalyghy boyynsha belgiylenedi. Qazir kýrdeli júmystargha tartylghan únghymalardy jerasty jóndeu mashinisteri men operatory tólem 6-shy dereje boyynsha jýrgiziledi. Búl osynday júmystar ýshin әdil aqy tóleudi qamtamasyz etedi.

Újymdyq shartqa 30% qosymsha jalaqy tóleu tәrtibin anglizu:
QR zannamasyna jәne ÓMG-ning 2023 jylghy enbekaqy tóleu erejelerine sәikes 30%-gha ýstemaqy lauazymdardy qosa atqarghany, qyzmet kórsetu týrlerin keneytkeni nemese qosymsha Funksiy oryndaghany ýshin tólenedi. Sonday-aq ÓMG júmysshylarynyng jalaqysyna jyl sayyn indeksasiya jýrgiziledi. Búl ónirdegi basqa múnay óndirushi kәsiporyndardaghy ortasha jalaqydan asady.

Abai.kz