Sәrsenbi, 30 Qarasha 2022
Bilgenge marjan 1238 4 pikir 12 Qyrkýiek, 2022 saghat 12:20

Shynghys han imperiyany úldaryna qalay bóldi?

Jasy úlghayyp, qartyqqa ayaq basqanda, týrki elining Úly hany Shynghys, ózining biyligindegi úlan-ghayyr qaghanatty úldaryna bólip, iyeligine berdi.

Eng kishi balasy Tólege, Úly dalanyng zany boyynsha, qara shanyraqty, yaghni, ataqonysyn «... pervonachalinye vladeniya svoego otsa i  osnovnui massu kochevoy regulyarnoy armiiy» sonyng qaramaghyna berdi (qara shanyraqty kishige qaldyru, búl dәstýr qazaqta qazirge deyin kezdesedi). Sonymen qatar, ýlken úly Jolshygha (Joshy) Ertisting batysynan, arghymaqtyng túyaghy jetken aumaqqa deyingi dalany enshisine  bóldi. «...Do teh stran, kuda mojet doyty kopyto tatarskogo (qazirgi tatarlardy aityp túrghan joq, olar kóne zamannan Bulgarlar. Ol kezde, kóshpeli el tútasymen, jalpylama týrde «tatarlar» dep atalghan) konya. Ety rayony eshe nujno bylo pokoriti, no Djuchy umer nezadolgo do smerty svoego otsa, y emu nasledoval ego syn Vatu (Batyl)», - deydi Djuveyni. Ýshinshi úly Ýkitaydyng (Ugedey) iyeligine Úlytaudyng batys ónirin biyleuge tapsyrdy. «... Ugedey, tretiy syn, poluchil v kachestve ulusa (vladeniya) zemly k zapadu ot Ulug tau. Posle smerty otsa  on byl provozglashen velikim hanom, kotoromu byly podchiyneny vse ostalinye knyaziya. Sonday-aq, ekinshi úly Shaghataygha Maverannahrdy qosyp, býkil Orta Aziya aimaghyn iyeligine berdi. «... A tak je, yujnuyu chasti Horezma, Afganistan y Semiyrechie. Orda Chagataya raspolagalasi v doliyne reky Iliy; zimoy on peredvigalsya k yugu, a letom k severu».

Yadro voorujennyh siyl, nahodivshihsya v rasporyajeniy darugi, sostavlyaly kipchakskie voyska, raspredelennye Chingizom mejdu ego synoviyami. Bartolidting aituy boyynsha: «Iz obshey regulyarnoy armiy v sto dvadsati devyati tysyach voinov, samyy mladshiy syn Tuly (Tóle) poluchil vmeste s kipchakskoy votchinoy sto chetyre tysyach chelovek. Kajdyy iz treh starshih synovey poluchil po chetyre tysyachi, ostalinye byly raspredeleny sredy drugih chlenov dinastii. V 1251 godu v rezulitate dvorsovogo perevorota na velikom Kurultae chingizidov, nasledniky Ugedeya (Ýkitay) byly svergnuty, a tron pereshel k Munke (Mónke), synu Tuli. Batyy (Batyl)  iz Zolotoy Ordy byl glavnoy siloy etogo perevorota. Ego soyz s Munke byl napravlen ne toliko protiv Ugedeya, no y Chagataev.  Kontroli nad Sredney Aziy pereshel ot naslednikov Chagataya k Batu, a posle nego k ego bratu Berke, kotoryy stal naslednikom hanskogo trona Zolotoy Ordy.

Osy arada aita keterimiz, bizding úzaq jylghy jýrgizgen zertteuimiz boyynsha, Shynghys hannan bastap, onyng býkil úldary men nemereleri jәne ýrim-bútaqtarynyng esimderi, týrki qypshaqtardyng (әsirese, qazaqtardyn) attarymen atalghan. Qazirgi monghol atalyp otyrghan buryattardyng esimderin qarap, zerttegenimizde, olar mýlde Úly әuletting aty-jónine úqsamaydy, tipti, juyq kelmeydi.

V 1260-h godah, vnuk Chigataya (Shaghatay) Alguy (Alghyr) vospolizovalsya razdoramy mejdu synoviyamy Tuly, chtoby vosstanoviti sebya v Chagatayskom uluse (1260 – 1266 gg.) On raspravilsya s predstaviytelyamy Zolotoy Ordy y jenilsya na prinsesse Orkiyne (Órken), vdove odnogo iz vnukov Chagataya.

Sonymen, Úly dalany mekendegen kóshpeli týrki - qypshaq elining tórt imperiyasy payda boldy.

K 1260 godu byly sformirovany chetyre turkskiye  imperii: Hubilay (Qúbylay), vnuk Chingiza  nasledoval otsu svoemu Tuly v kachestve velikogo hana. Zatem on stal imperatorom Kitaya y perevel svoy stolisu v Pekiyn. Berke, vnuk Chingiza, pravil obshirnymy vladeniyamy Zolotoy Ordy ot Sibiry do vostochnoy Evropy. Hulagu (Qúbaghúl), brat Hubilaya, osnoval imperii na Blijnem Vostoke y pravil Persiey , Mesopotamiey y Armeniey. Alguy ( Alghyr) pravil Chagatayskoy imperiey v Sredney Aziiy.         

V.V. Bartolid «Obrazovanie imperiy Chingishana» («Zapisky Vostochnogo otdela», t. X, 1896).

Beysenghazy Úlyqbek,

Qazaqstan Jurnalister Odaghynyng mýshesi

Abai.kz

4 pikir

Ýzdik materialdar

Áne, kórding be?

Orys patriotizmi jәne yahta

Esbol Ýsenúly 1529
Qazaqtyng tili

Qazaqtyng tili ólmesin desek...

Kamshat Tasbolatova 1620
Soghysta jýrgen súlular

Maydandaghy Ukraina arulary: Margarita Rivchachenko

Ayjan Temirhan 1782