Jeksenbi, 7 Nauryz 2021
Janalyqtar 2043 0 pikir 27 Sәuir, 2010 saghat 10:23

SSSR «pedagogtary» aragha kóp jyl salyp Astanada jýzdesti

Almatyda Euraziya forumynyng kezekti jiyny ótip jatyr. Al Astanada...  SSSR-ding oqu-aghartu salasynyng mamandary bas qosuda.  «SSSR-ding oqu-aghartu salasynyng mamandary...»  dep beker jazyp otyrghan joqpyz. Búl sóz bizding Bilim jәne ghylym minsitri Janseyit Týimebavtyng (surette) auzynan shyqty (eskertu: jiyn barysynda sóilegen admdardyng sózderin qaz-qalpynda berip otyrmyz). Qaranyz:

- My govorim pervyy siezd uchiyteley , rabotnikov obrazovaniya SNG, okazyvaetsya posledniy siezd SSSR prohodil 1988 godu. Estestvenno nashy uchiytelya - prostranstva SNG soskuchilisi. Y my dogovorilisi, chto budem regulyarno provoditi siezdy nashih uchiyteley. Sleduyshiy siezd vchera my ob etom dogovorilisi, predlagait nashy kollegy iz Armeniy y iz Belarusi. Eto my reshiym, potom soobshiym.

 

«Týiindi mәseleni» osylaysha sheship alghan Týimebaev jiynnyng Astanada ótip jatqany esine týsken song ba, jogharydaghy sózin qazaqsha jalghastyrghan boldy:

Almatyda Euraziya forumynyng kezekti jiyny ótip jatyr. Al Astanada...  SSSR-ding oqu-aghartu salasynyng mamandary bas qosuda.  «SSSR-ding oqu-aghartu salasynyng mamandary...»  dep beker jazyp otyrghan joqpyz. Búl sóz bizding Bilim jәne ghylym minsitri Janseyit Týimebavtyng (surette) auzynan shyqty (eskertu: jiyn barysynda sóilegen admdardyng sózderin qaz-qalpynda berip otyrmyz). Qaranyz:

- My govorim pervyy siezd uchiyteley , rabotnikov obrazovaniya SNG, okazyvaetsya posledniy siezd SSSR prohodil 1988 godu. Estestvenno nashy uchiytelya - prostranstva SNG soskuchilisi. Y my dogovorilisi, chto budem regulyarno provoditi siezdy nashih uchiyteley. Sleduyshiy siezd vchera my ob etom dogovorilisi, predlagait nashy kollegy iz Armeniy y iz Belarusi. Eto my reshiym, potom soobshiym.

 

«Týiindi mәseleni» osylaysha sheship alghan Týimebaev jiynnyng Astanada ótip jatqany esine týsken song ba, jogharydaghy sózin qazaqsha jalghastyrghan boldy:

- Osy jiynda biz kóptegen mәselelerge kelisim jasap jatyrmyz. Oqulyqtardyng mәselesi, oqu qúraldary, әsirese jaratylystanu pәnderi boyynsha ortaq oqulyqtar jasau mәselesi. Býgingi bizding siezding janyndaghy kórmege Reseyding kóptegen baspalary qatysyp otyr. Reseyding belgili ghalymdary, avtorlary jasaghan oqulyqtardy da biz kóbirek paydalanugha tyrysamyz. Onyng alghashqy nәtiyjelerin kórip otyrmyz. Elektrondy oqu qúraldary, «Drafa» baspasy shygharghan ekologiya, geografiya pәnderi boyynsha jazylghan oqulyqtar búl bastamalardyng sәtti ekenin kórsetip otyr. Sezden keyingi bizding kelesi kezdesuimizdi TMD elderindegi oqulyqtar men oqu qúraldaryna arnamaqshymyz. Jәne qatysushylardyng atynan ýlken ótinish bildirilip otyr, osy sezd túraqty bolsyn degen. Óitkeni eng songhy sezd SSSR-ding kezinde, Kenester odaghynyng kezinde 1988-shi jyly bolghan eken. Sondyqtan da mine, 22 jyl kezende, әsirese oqu-aghartu salasyndaghy, múghalimderdin, pedagogtardyng jii kezdesui óte qajet. Osyghan oray ekinshi sezdi Armeniyada nemese Belorusiyada ótkizu josparlanyp otyr.

Dep keledi de bylaysha aqtalyp shygha keledi:

Búl jerde jansaq týsinik bolmasyn, Reseyding oqulyqtary enbeydi. Bizding ghalymdar men olardyng ghalymdary birlese otyryp, bizding oqu baghdarlamamyzgha layyqtalghan, oquylqtardy jasaydy.

 

Ministr obrazovaniya y nauky RF Andrey Fursenko:

Edinyy uchebnik ne oznachaet odin uchebniyk. Eto oznachaet, chto uchenye, istoriky iz raznyh stran soberutsya y obdumayt uchebnye posobiya, mojet byti uchebniyk, kotorye by s obshih pozisiy prosmatrival nashu edinui istorii. Eto ne znachiyt, chto tam doljna byti toliko odna tochka zreniya. Ya dumai, chto bylo by polezno, esly by v takom uchebniyke byly predstavleny raznye tochka zreniya. No ety tochky zreniya doljny byti vzaimouvajiytelinye, doljny ohvatyvati vse mnogoobrazie nashey istorii, vse to chto nas obedinyalo y takje mnogostoronnee opisanie teh slojnyh momentov v istoriy razvitiya SSSR, nashih stran posle togo kak v vozniklo SNG. Dumai, chto rabota, kotoraya priyvedet k sozdaniya posobii, k sozdanii knig dlya uchiyteley, a mojet byti uchebnikov dlya rebyat, byla by poleznoy.

Al kerek bolsa! Sonymen kýiregen Kenes Odaghynyng tarihyn bizding jas úrpaq qaytadan oqityn boldy. Tarih sahnasyna gensekter, bolishivikter, komsomoldar qaytadan shyghady dey beriniz endi. Olardyng erlikteri  men jalyndy sózderin jattau oiy azat, sanasy sergek bolyp qalyptasyp kele jatqan tәuelsizdik úrpaghynyng mandayyna da jazylghan eken!  Amal qansha... Kedendik Odaq Kenestik Odaqty qayta tiriltuding basy dep jýrgen júrt sirә, birdeneni bilip aitatyn siyaqty...

«Abay-aqparat»

 

0 pikir