Jeksenbi, 24 Qarasha 2024
Ádebiyet 14377 5 pikir 25 Mausym, 2018 saghat 14:21

«Óleng ‒ sózding patshasy» emes, basqasy...

«Pomilovati, nelizya kazniti!» nemese «pomilovati nelizya, kazniti!». Búl ‒ qúramyndaghy sózi de, әr sózding orny da, jalghau-júrnaghy da birdey, biraq bir ghana ýtirding túrghan jerine qaray tolyq qarama-qarsy mәn alghan sóz.

IYә, kóp jaghdayda úsaq-týiek sanalyp, erensiz qalyp jatatyn tynys belgi maghyna ózgertushilik, maghyna tudyrushylyq qúzyretke iye. Múny bilu ‒ әsirese qazaqsha jazu, sauatsyz jazu, bylyqtyru degender maghynalas sózge ainalghan qazirgi kezde óte ózekti-aq.

Aytalyq, sóz arasynda kóp oqylyp, kóp mysaldanatyn «Óleng – sózding patshasy, sóz sarasy» dәl osylay, «ólen»-nen keyin syzyqsha qoyylyp, yaghny qata týsinilip, qata jazylyp [1-7] әri sol jazyluy boyynsha qata oqylyp keledi jәne múny basqa emes, tikeley tilshi, әdebiyetshilerding ózi andar emes.

Mysaly, «Óleng ‒ sózding patshasy» BAQ jýiesinde asa jii kezdesetin [8-9] aidar. Tipti, kóshirushiden boldy ma eken, A.Baytúrsynúlynyng da osylay qata jazghany [10, 219-b.] bar. Al Z.Qabdolov әuelgi enbekterinde [3-4] dәstýr boyynsha «Óleng – sózding patshasy» jәne «..óleng – ...Abaysha aitsaq, sóz patshasy, sóz sarasy» [11, 248-b.] dey otyryp, osy songhy enbegining ekinshi bir jerinde «Óleng sózding patshasy, sóz sarasy» [11, 246-b.] týrinde basqalau jazady. Dәl osylay, taghy bir әriptesimiz: «Óleng sózding patshasy, sóz sarasy» dep, ol da basqalau jazyp alady da, artynsha «Abay «sózding patshasy» ‒ óleng dep, ... ýlgili shart qoyyp otyr» [6, 313-b.] degen tújyrym jasaydy.

Alayda «Óleng sózding patshasy – sóz sarasy, qyiystyrar qyiynnan er danasy» degendi osy jazyluy boyynsha oqysan, eki tarmaq ta qúiylyp túrady, ólenshe oqylady әri múndaghy basty nysan «óleng sóz» bolady. Al «Óleng – sózding patshasy, sóz sarasy» dep oqysan, búl tarmaq qara sózge ainala oqylady әri ekinshi tarmaqpen ýilespey qalady jәne múndaghy nysan «ólen» bolady. Endeshe, búl «óleng sózding patshasy – sóz sarasy» dep jazyluy, yaghny әngime ólen turaly emes, óleng sóz turaly boluy tiyis.

Ýitkeni, ólenning basty belgisi sózinde bolady. Qara sóz ‒ qalypty sóz, jay júrt sózi, kópshilik sózi jәne kóp sóz de, óleng sóz ‒ arnayy sóz, aqyn sózi, az jaqsynyng sózi, dualy auyzdan shyqqan sóz, az sóz. Yaghny arnayy jasalyp-shygharylatyndyqtan, ol ózining mәn-maghynasy, mazmúny boyynsha joghary sózge (vysokaya rechi) jatady. Óleng sóz nemese poeziyanyng qara sózden, ghylym sózinen bir ereksheligi – onda oy asqaq sezimmen qysqa-núsqa aitylady, nege olay ekeni yrastalyp, dәleldenip jatpaydy. Yaghny «ishi altyn, syrty kýmis sóz jaqsysy» «alystan sermelip, jýrekten terbelip» shyghady, «qiyadan alynyp, qyisyny tabyla» aitylady.

Osy rette óleng ‒ sózding patshasy, sóz sarasy degendegi sóz sarasy oigha oy qosu ornyna, aldynghy aitylghandy qaytalap qana qoyatyn qonyr sóz, súrghylt qoldanys. Mysaly, «balday tәtti» dep alyp, artynsha «әri dәmdi» dep, qosyp qoyghanmen birdey. Yaghny óleng ‒ sózding patshasy bolghannan keyin, sarasy da deu mәnsiz-aq.

Sonday-aq, «ólen» shynymen «sózding patshasy» ma, solay deuge kele me? Ádette, «Poeziya – sәbiyding kýnasyz ajary, ... kýmis kýlkisi, ... kórikti qyz jýzining úyalshaq, albyrt qyzghylty» [11, 247-b.] delinedi. Ol turaly tolghanystyng birinde de óleng ‒ sózding patshasy, qatepti qara nary, atasy, anasy, enesi degendey oy kezdespeydi. Sirә, «ólen» ‒ sózding «patshasy» emes, sýirigi, súluy, súnghylasy, súnqary, aqalteke, qúlageri, búlbúly, dýldýli nemese qúlyny, qozysy, «aldyna alghan erkesi», serkesi boluy mýmkin. Abaydyng ózi de ólen, poeziya mәnin syldyrlap ónkey kelisim, tas búlaqtyng suynday dep ashady.

Saltykov-Shedrin degen orys oqymysynyn:

«Erkin, tabighy qalpynda sóilemey, kýndiz-týni sózdi bir ólshemge keltirip, ýilestiremin dep bas qatyrudy deni dúrys adamnyng isteytin isi deuge bolar ma eken? Múnyng ózi adamsha jýrmey, arqan tartyp, sonyng ýstimen shayqalaqtap basyp jýru sekildi ghoy» deui

nemese L.Tolstoydyn:

«Sóz adamnyng oiyn, shyndyqty biriktirip, ruhyn tanytatyndyqtan, ol óte manyzdy nәrse; al endi oghan әkelip ólshem, yrghaq, úiqasty kirgizuge tyrysu, sóitip sózding qadirin ketirushilik jәne múnyng ózi soqamen jer jyrtyp kele jatyp, by biylep týzu jýrmeu sekildi jónsiz qylyq» [2, 137‒38-b.] deui óleng qanshalyq әspettelip, aidarlanbasyn, «sóz patshasy» bola almaytynynan habar berse kerek.

Sirә, sózding patshasy – óleng emes, qara sóz. Qara sóz – sózding eng qalypty, eng keng taraghan kýii. Óleng – sol qara sózden shyqqan, sonyng tuyndysy, týri, gýli. Abaydyn: «qazaqta qara sózge des bermedim» deui de osyny andatady.

Al «Óleng sózding patshasy – sóz sarasy» degende Abay ólende qatardaghy qara sóz emes, sara sóz qoldanylady, óleng sózdin kórigi, kórigin qyzdyratyn ‒ sózding sarasy, sózdi saralay, sәnin keltire qoldanu, sózding sarasy ólenge airyqsha óng beredi degisi kelse kerek.

«Óleng sózding patshasy – sóz sarasy,

Qyiystyrar qyiynnan er danasy.

Tilge jenil, jýrekke jyly tiyip,

Júmyr kelsin, tep-tegis ainalasy»

deuinde de osy oy oqylyp túr. Sirә, qyiystyru, qyiynnan qyiystyru degendi sózding sarasyna, sara sózge ghana qatysty aitugha bolady. Al sózding patshasyn qyiystyru qyisynsyz kórinedi.

Ólen, jyr, qysa, dastan, aitys, au-jar, jar-jar degender ‒ osy ózara úqsas týsinikterding kópke belgili, halyqtyq, jalpy tildik ataulary. Al óleng sóz  ‒ osylardyng bәrin biriktiretin ortaq aty. Óleng sóz ‒ jalpy sózdi, sóz ónerin ghylymy túrghydan jiktep-jýielestire, toptastyra atau negizinde payda bolghan ghylymy atau. Qara sóz degen tirkesti qoldanghan Abay óleng sózdi de qoldanghan, onyng jalpy jәne naqty mәnderin ajyrata bilgen. Osy arqyly ólen, jyr, qysa, dastan degenderding jiynyn, óleng janryn sóz etken. Yaghny ólendi ghana emes, óleng arqyly jasalatyn shygharmalardyng bәrin qosyp aitqan. Z.Qabdolov ta ózining «Sóz ónerindegi» óleng janry turaly tarauyn «Sóz sarasy» [4, 185-b.] dep ataydy jәne «Sóz sarasy, yaghny óleng turaly arnauly ghylym bar» [4, 244-b.] dep jazady.

Sonymen, Abay óleng sózde bolatyn, onyng negizin qalaytyn sara sóz turaly aitqan. Ýitkeni «Óleng - ... sóz sarasy» deytindey, ol kileng sóz sarasynan, sara sózden túrmaydy, qara sózden de túrady. Onda Abay aitqanday, sóz sarasy patshalyq etedi, qanqasyn qúraydy. Sondyqtan, «ólen»-di emes, sóz sarasyn, sara sózdi óleng sózdin, ólenning patshasy deuge bolady.

 

- jalghasy bar –

Yspandiyar Aqayúly

Abai.kz

 

5 pikir

Ýzdik materialdar

Syni-esse

«Talasbek syilyghy»: Talqandalghan talgham...

Abay Mauqaraúly 1490
Bilgenge marjan

«Shyghys Týrkistan memleketi beybit týrde joghaldy»

Álimjan Áshimúly 3257
Birtuar

Shoqannyng әzil-syqaqtary

Baghdat Aqylbekov 5543