Abaydyng 1890 j. jazghan osy  ólenine biyl 130 jyl tolghan eken.  Aqynnyng 1909 j. túnghysh jinaghynda búl ólen  óz aldyna jeke bir bólik retinde basylghan. Abaydyng asqan aqyndyq quatyn, tendesi joq suretshilik ónerin aiqyn kórsetetin erekshe kórkem ólenderining biri – osy «Jazghytúry». 

Tabighat taqyrybyna  arnalghan tuyndyda jyldyng tórt mausymynyng biri – kóktem kórki suretteledi. Jazghytúrymmen birge keletin úlystyng úly kýnining sipattaryn da dәl kórsetedi. 

Qyrdaghy el, oidaghy elmen aralasyp, 
Kýlimdesip, kórisip, qúshaqtasyp.
Sharua qughan jastardyng moyyny bosap, 
Sybyrlasyp, syrlasyp, mauqyn basyp, - dep qúshaqtasu, kórisu, amal kýnderin beyneleydi.
Mal baqqan qazaq halqy ýshin tabighattyng jadyraghan, quanyshty bir merzimi kóktem kórkin quanyshty bir kónil-kýimen  tabighattyng jazghytúrym kórikti kórinisin: «jer jýzin bezendirgen sheber tәnirinin» dýniyege tógilgen «meyirbandyq núry» beynesinde suretteydi. Jazghytúrym jadyrap, jaynaghan tabighat ayasyndaghy qazaq dalasynyng tirshiligi, auyl-aymaghy, mal-jany, kәri-jasynyng kónil-kýii, dәuleti óngen sharua, egin ekken dihanshy – enbek elining beynesi, bәri-bәri kóz aldyna keledi. 

 «Jazghytúry» óleninde: 

Kýn - kýieu, jer - qalyndyq saghynysty,
Qúmary ekeuining sonday kýshti...
Kýn kýieuin jer kóksep ala qystay,
Bireuine bireui qosylyspay,
Kónili kýn lebine toyghannan son,
Jer tolyqsyp týrlener toty qústay...» - dep, kórkeyte jetildirip, jetkizetini keremet! 

Abaydyng әr jyldary jaryq kórgen basylymdarynda  tekstologiyalyq ózgerister kezdesetini jóninde Abaytanushy, ghalym Qayym Múhamedhanov taldap bergen bolatyn.  Qayym aghanyng zertteu enbegine sýiene otyryp, oqyrmangha qajetti tústaryn jariyalaudy jón sanadyq. 

«...«Jazghytúry» ólenning tórtinshi shumaghy 1909, 1922, 1933 jyldary basylghan jinaqtarda sóz arasyndagha týzetuler bar. 

Ólenning besinshi shumaghynyng tórtinshi joly barlyq jinaqtarda:

...Úshqyr atpen zyrlatyp tastaghanda,

Jarq-júrq etip iliner kók dauylpaz, - dep basylyp kele jatyr.  Shynynda Abay búl arada ýirek, qazgha salatyn úshqyr qyran qarshaghany  kók dauylgha tenep, qarshyghagha «baz» deytin qarsy sózdi qoldanghan. Sondyqtan ólenning búl jolyn dúrystap:

Úshqyr atpen zyrlatyp tastaghanda,
Jarq-júrq etip iliner kók dauyl baz, - dep oquymyz kerek. 

On ekinshi shumaqtyng bastapqa joly 1909 j. jinaqta:

...Kýn – kýieu, jer qalyndyq saghynyshty, - dep dúrys basylghan bolsa, 1977j. jinaqta:

...Kýn – kýieu, jer qalyndyq saghynysty, - dep qate basylghan.

Saduaqas Músaúly Shormanovtyng jazbasyndaghy  núsqasyn Abay jinaqtarynda basylyp kele jatqan  núsqasymen salystyryp qaraghanymyzda ýlken aiyrmashylyqty kóremiz. Ólenning kólemi jinaqtarda da, Saduaqas jazbasynda da on alty shumaq. Shumaqtardyng keybir jeke sózderi bolmasa, jalpy mazmún, maghyna jaghynan aiyrmasy joq. Ayyrmashylyq óleng shumaqtarynyng basylu, jazylu retinde. Jinaqtarda ólenning bastapqa bir shumaghy:

Jazghytúrym qalmaydy qystyng syzy, - dep bastalsa, Saduaqas jazbasynda ólenning birinshi shumaghy:
Kýn joqta kisimsiner júldyz ben ai, - dep bastalady. Ólenning búl shumaghy jinaqtarda on birinshi shumaq bolyp basylyp keledi. Jinaqtardaghy birinshi shumaq, Saduaqas jazbasynda – segizinshi, ekinshi shumaq – jetinshi... Sóitip, on alty shumaq ólenning jinaqtarda basylu retimen Saduaqastyng jazylu retindegi aiyrmashylyq ýlken. 

Osy ýlken aiyrmashylyqty kórip, Saduaqas jazbasyndaghy «Jazghytúry» ólenining tolyq núsqasyn keltiruimiz kerek,»  deydi ghalym. Ári qaray «Jazghytúry» ólenining Saduaqas jazbasyndaghy ekinshi núsqasyn tolyq jariyalay otyryp, «Abaydyng búl óleni arnayy zertteudi qajet etedi»  dep bolashaqqa silteme berip ayaqtaydy. 

Biz de Saduaqas jazbasyndaghy «Jazghytúry» ólenining tolyq núsqasyn jariyalay otyryp,  Abaytanu salasynda taqyryp taba almay jýrgen ghalymdargha amanat jýkteymiz.

Kýn joqta kisimsiner júldyz ben ai,
Ol qaytsin qara týnde jarqyramay.
Tang núrlanyp, boluyn jazdyng bilip,
Óni qashar, bola almas búrynghyday.

Kýn - kýieu, jer - qalyndyq saghynyshty,
Qúmary ekeuining sonday kýshti.
Kýn qyryndap jýrgende kóp qojandap,
Ay, júldyz kýieulikten  k... qysty.

Jaz tayanyp,  jyly jel habar berip,
Jan-januar quanar toygha elirip.
Azaly aq kórpesin silke tastap,
Jer kýlimder, ózine shyray berip.

Kýieuin jer saghynghan  ala qystay,
Ekeui bir-birine qosylyspay,
Jýzderi raushan qarap núrlanghanda
Jer tolqyp, týrlenedi toty qústay.

Kempir-shal shuaq  izdep, bala shular,
Mal mazatsyp, quanyp, aunap-qunar.
Áuede jyrshy qústar óleng aityp,
Kóktegi qiqu salar  qaz ben qular.

Jýgirer qúlan,  kiyik oy men qyrgha,
Shattanyp rahymanymen kelgen jylgha.
Kók shyghyp, kól jarylyp, qoyyn ashsa,
Qonady aspandaghy qaz ben tyrna.

Jazdyng kórki kiredi jyl qúsymen, 
Jayrandasyp jas oinar qúrbysymen.
Kórden jana shyqqanday kempir men shal, 
Jalbandasar ózining túrghysymen.

Jazghytúry qalmaydy qystyng syzy, 
Masatyday qúlpyrar jerding jýzi.
Jan-januar, adamzat antalasyp,
Ata-anaday eljirer kýnning kózi.

Qyrdaghy el oidaghy elmen aralasyp, 
Kýlimdesip, kórisip, qúshaqtasyp.
Sharua qughan jastardyng moyyny bosap, 
Ázildesip, sóilesip, qarqyldasyp.

Týie bozdap, koy manyrap,  qora da shu, 
Kóbelek, qústar menen  say da du-du.
Gýl men aghash mayysyp taranghanda,
Aydaharsha  búrandap aghady su.

Kól jaghalap mamyrlar qu menen qaz, 
Júmyrtqa izdep, jýgirip balalar mәz.
Bozbala úshqyr atpen tastaghanda,
Jarq-jýrq etip iliner kókdauyl baz.

Qús qatarlap baylaghan qanjyghagha
Qyz  jabysyp,  búrandap qylatyn naz.

Jazgha jaqsy kiyiner qyz-kelinshek,
Jer jýzine óng berer gýl-bәisheshek.
Qyrda torghay sayrasa, oida - búlbúl, 
O  da ýn qosar tastaghy  bayghyz, kókek.

Jana búlmen jamyrar saudagerler, 
Dihanshylar jer jyrtyp, egin eger. 
Sharuanyng bireui  ekeu bolyp,
Jana tólmen kóbeyip, dәulet óner.

Jer jýzin bezendirgen tәnirim sheber, 
Meyirbandyq dýniyege núryn tóger. 
Anamyzday jer iyip emizgende,
Beyne atanday ýstine aspan tóner.

Jaz jiberip, jan bergen qara jerge 
Rahmetine Allanyng kónil sener.
Mal semirip, aq penen as kóbeyip, 
Jan-januar kónili ósip oinap-kýler.

Qara tastan basqanyng bәri jadyrap,
Bir sarannan basqanyng kónili ener. 
Tamashalap qarasang tәniri isine,
Boyyng balqyp, balqidy ishte jiger.
 

Almahan Múhametqaliqyzy

Abai.kz