Seysenbi, 28 Mausym 2022
Áne, kórding be? 13642 16 pikir 26 Qyrkýiek, 2017 saghat 11:47

Týrkimenbashy "Jeltoqsan jeli" әnin úrlap alghan ba?

Biz býgin týrkimenning talantty basshysy Gurbanguly Berdibúhamedov turaly sóz qozghamaqpyz. Dәlirek aitsaq, Týrkimenbasynyng kompozitorlyq qyry әm qazaq muzykasynyng qúdyreti jayly jazamyz.

Týrkimenstannyng qazirgi әm keleshektegi Preziydenti Gurbanguly Berdimúhamedov turaly әngime bylay bastalady...

Gurbanguly Berdimúhamedov Arkadag aghasy, OA elderi basshylary sapynda eng totaldy avtoritar jәne avtoritar-fanat Preziydent Saparmúrat Niyazovtan múragha taq búiyryp, el basqarghan segiz qyrly, bir syrly ónerpaz jigit. Jigit deymin-au, alpysty alqymdaghan jigit aghasy.

Týrkimen júrtynyng tabynary da, syiynary da sol – Arkadag.  Óz elinde jәne shetelde alghan marapattary tósinen tobyghyna jeterlik kulti-túlgha. Týrkimen elinde onyng tughan-tuystary men ózine arnalghan sayabaqtar, ghimarattar men parkter, tipti eskertkishterge deyin ornatylghan.

Týrkimenbasy Gurbanguly Berdimúhamedov 3 saylauda aiqyn basymdyqpen jenip shyqty. Eng songhy ret 2017 jyly halyqtyng 94,27 payyz dauysyna ie boldy. Sóitip, Konstitusiyany ózgertti.

Gurbanguly Mәlikúly әnshi, kompozitor, barabanda, últtyq aspaptarda jәne gitarada oinaydy. Týrkimen júrtyndaghy eng kóp jazatyn jazushy. Onyng kitaptarynan shәy ishu manerasy turaly nemese aqalteke attyng baptaluy turaly tanymdyq izdenisterdi bayqaugha bolady.

Ol 18 uniyversiytetting qúrmetti professory, filosof. Armiya generaly, shabandoz. Ony әlem júrty «Týrkimenstannyng Rembosy» dep tanidy. Ol kólik jarysyn jaqsy kóredi. Ózi professonal-avto-drifter.

Mine, osynshama daryn-qabiletting iyesi jaqynda әn jazypty. «Algha, algha, tek qana algha! Tughan jerim Týrkimenstan» atty su jana әnning avtory – Arkadag aka Gurbanguly.

Preziydentting búl әni ótkende ghana Ashhabatta ótken Aziada oiyndarynyng gimni boldy. Jalpy, әn tyndarman qauymgha 2015 jyldyng qarasha aiynda alghash ret úsynylghan edi. Týrkimenstannyng Mary shaharynda ótken dumandy keshte Týrkimenbasy sahnada әndi ózi oryndap, ony stadiongha jiylghan júrt du qol soghyp qoshemettegen edi. Búl saltanatty sәtting beyne jazbasy  әleumettik jelide bar.

«Án jazsa jazghan shyghar. Onda túrghan ne bar» dersiz. Mine, gәp osynda jatyr. Týrkimenbasynyn  әnge degen әsire әuestigi onyng әnderindegi plagiatty әshkereledi.

Bizding bayqaghanymyz, Gurbanguly Berdimúhamedovtyng dәl osy әni qazaq sazgeri Ábiyirbek Tinәliyevting «Jeltoqsan jeli» deytin kompozisiyasymen egiz qozynyng synarynday sәikesip túr.

IYә, әndi jýz payyz kóshirip alghan joq. Áuendi әrleu, taghysyn taghy, proseduralardan bólek te, eki kompozitordyng shygharmasy bir-birinen ainymay túr. Búny shygharmashylyq úrlyqqa jatqyzatyn bolsaq, kim-kimnen úrlady degen súraqqa kelip tirelemiz. Ábekenning әni jaryqqa shyqqaly shiyrek ghasyrdan asty, bilemiz. Ol әne qazir qazaq әnderining altyn qoryna qosylyp ta ýlgerdi. Týrkimenbasy bolsa,óz әnin 2015 jyldyng qarshasynda ghana jariyalap otyr. Al Gurbanguly myrzanyng әnining qayyrmasy qazaqtyn  múnyn, qayghysyn arqalaghan "Jeltoqsan jeli" әnining aina qatesiz әrlengen formasy. Au sonda  toqsan óner boyyna bitken talantty totolitar basshynyng әni plagiat bolghany ma? Úyat bolghanda, úrlanghan әn Aziadanyng әnúrany boldy emes pe?..

Týiin: "Jeltoqsan jeli" әni qazaqtyng qayghysy men múny. Búl әndi әldebir sporttyq sayystyng nauqandyq әnúranyna ainaldyryp, mazaq etuge qazaq halqy tóze almaydy. Búl mәselege bizding SIM arlasyp, narazylyq notasyn jiberu kerek. Sebebi, Jeltoqsanda opat bolghan Qayrattardyng janayqayyn jetkizgen әn ózge últta quanyshty sarynda shyrqaluy qazaqtyng әnin, mәdeny qúndylyghyn úrlau ghana emes, últtyng namysyn qorlau bolyp sanalady.

Núrzat Toghjan

Abai.kz

16 pikir