TÝPNÚSQALYQ DÁYEKTEMLERGE ShOLU

1932 jyly Arhangeliskige jer audarylghan A.Baytúrsynúly 1933 jyly «Sayasy tútqyndargha kómek» (Pomoshi politicheskim zakluchennym - Politpomoshi) úiymynan jәrdem súrap birneshe hat jazady. Úiymgha jazushy M.Gorikiyding júbayy E. P. Peshkova jetekshilik jasaydy. Atalmysh úiym 1918 jyly «Qyzyl Kresting sayasy tútqyndargha kómektesetin Mәskeu qoghamy» degen ataumen júmysyn bastap, 1922 jyly «Qyzyl Krest» degen atauyn qysqartyp, «Sayasy tútqyndargha kómek» degen ataumen qayta qúrylady. Onyng qyzmeti 1937 jyly kenestik biylikting qysymymen toqtatylady.

E. Peshkova basqarghan úiymgha A.Baytúrsynúly eki mәrte hat jazady. Búl turaly Alashtanushy M.Qoygeldiyev, S.Aqqúly syndy ghalymdar zertteu, zerdeleu júmystaryn jýrgizip, aghartushynyng arasha súraghan qaraketine Mәskeude túryp jatqan Alash kósemi Á.Bókeyhan kómekteskenin zerttep, zerdeledi. Qos túlghanyng E.P.Peshkovagha jazghan hattary – Alash balasy ýshin qymbat qazyna. Qymbat qazynanyng týpnúsqalyq núsqasy oqyrmangha qyzyqty ekeni dausyz. Sol sebepti A.Baytúrsynúlynyng 1933 jyly Arhangeliskiden E.Peshkovanyng atyna jazghan ekinshi hatynyng týpnúsqasyn júrtshylyq nazaryna úsynghymyz keledi (1 suret).

1 suret. A.Baytúrsynúlynyng E.Peshkovagha jazghan hatynyng týpnúsqadan alynghan kóshirmesi

Qúndy dýniyeni týpnúsqadan jariyalaugha janama sebep bolghan mәselening biri mynaday: búghan deyin bizder 1902 jyldyng 17 sәuirinde A.Baytúrsynúlynyng Qostanay qalasynan Batys-Sibir oqu okrugining basshysyna «Isjýrgizushi» (deloproivodiyteli) qyzmetine alu turaly (Ahmet Baytúrsynúlynyng Qostanayda jazylghan qoljazbasy tabyldy) jәne 1904 jyldyng 16 sәuirinde Omby qalasynan Ishki ister ministrine ýy salyghynan bosatu turaly jazghan ótinishterdegi (Ahmetting belgisiz bolghan jana qoljazbasy tabyldy) kalligrafiyanyng súlulyghyna, kórkemdigine nazar audarghan bolatynbyz. Myna hattyng jazu mәneri de sol jazbalardaghy jazu tanbalaryna óte úqsas.

Erkindikte jýrgende jazylghan jazu basqa kisining qolynan shyghuy mýmkin dep oilaugha da bolady, al biraq aidauda jýrgen kisige ózgening qyzmetin paydalanuy óte qiyn nәrse. Sondyqtan 1902 jyly Qostanayda jazylghan ótinish te, 1904 jyly Ombyda jazylghan aryz da, odan keyin 30 jylday uaqyt ótkennen song 1933 jyly Arhangeliskide jazylghan myna hat ta әripterding kórkem tanbalanu mәnerine qaray bir kisining – A.Baytúrsynúlynyng qolynan shyqqan dep tújyrymday alamyz. Aytpaqshy, A.Alektorovtyng ony ózine «isjýrgizushi»  qyzmetine aluynyng bir sebebi – auyl mektebi ústazynyng jazu mәnerining anyqtyghy men kórkemdiginde dep sanaugha bolady. Jazu mashinkasy qat zamanda qolmen anyq, kórkem jazatyn óner isjýrgizushige qoyylatyn talaptardyng biri bolghany sózsiz. Búghan qosa, A.Baytúrsynúlynyng boyynda suretshilik qabilet bolghandyghyn taghy bir eskerip qoyghanymyz abzal (https://www.exclusive.kz/expertiza/kulturnaya_sreda/124081/?fbclid=IwAR2ovWk1tkGYireUb10EEhI6d3ntgTrFPN2mh_GXl2ZZhoUVgZFMKF0Bdgw#.YHdyjlev1hs.facebook).

Búl tústa A. Baytúrsynúlynyng Qostanay pedagogikalyq synybynda múghalim qyzmetinde jýrip Qostanay qalasynda túraqtaghan Torghay oblysy halyq mektepterining inspektory, týrkolog A. E. Alektorovpen jaqsy tamyr-tanystyq ornatqany, 1902 jyly ony Halyq aghartu ministrligi Aqmola jәne Semey oblystary halyq mektepterining diyrektory qyzmetine auystyrghan uaqytta Ombygha birge qyzmetke (isjýrgizushi) kelgeni turaly derekter búryn-sondy beymәlim bolyp kelgendigin eske salghymyz keledi.

Sonymen, hat 1933 jyldyng 20 sәuirinde Arhangeliskiden jazylghan. Kólemi – eki paraq. Úiymnyng qorjynyna týsken uaqyty - sol jyldyng 5 mamyry. Búl merzim hattyng ong jaq búryshyna tanbalanghan jәne sol tanbanyng ýstine «4781» degen san týsken. Songhysy, shamasy, sayasy qughyndalushylar tarapynan  úiymnyng atyna týsken ótinishterdi tirkeytin eseptik jiyntyqty bildiretin san boluy әbden mýmkin dep boljaymyz. Búlardyng bir siyamen jazylghandyghy anyq bayqalady.

Alashtanushy ghalym Súltanhan Aqqúlynyng jeke múraghatyndaghy Á.Bókeyhannyng 1933 jyldyng 25 aqpanynda E.Peshkovanyn, sonday-aq sol jyldyng 29 sәuirinde «Politpomoshi»-ty qúrushylardyng biri, E.Peshkovanyn  kómekshisi, búrynghy menishivikter partiyasynyng mýshesi L. M. Vinaverding atyna (Á. Bókeyhan onyng qabyldauyna 10 nauryz ben 29 sәuir aralyghynda 4 ret barghan) aidaudaghy A. Baytúrsynúlyn basqa lagerige auystyrugha kómektesudi súrap jazghan týpnúsqalyq eki hattyng ong jaq búryshtamalaryna da «4781» sany tanbalanghan. Ýsh hattyng (biri – Ahmettiki, ekeui - Bókeyhandiki) ong jaq búryshtamalaryna soghylghan sannyng birdey boluy bizdi osynday oigha jeteleydi. Al hattyng sol jaq búryshyna «E.Pavl.» degen jazba soghylghan. Búl belgini soghushy hattyng Ekaterina Pavlovananyng qolyna jetui kerektigin kórsetse kerek.

«Qúrmetti Ekaterina Pavlovna» dep bastalghan hattyng andatpasynda A. Baytúrsynúly basyna týsken asa qiyn jaghdaygha baylanysty ózin basqa jaqqa auystyru mәselesimen ekinshi mәrte hat jazyp otyrghanyn tilke tiyek etedi:

Búdan әri hat iyesi 1933 jyldyng 16 aqpanynda E.Peshkova basqaryp otyrghan úiym arqyly OGPU-gha hat joldaghanyn, onda mynaday eki mәseleni sheshuge kómek súraghanyn eske salady: 1) soltýstikten jyly aimaqqa oryn auystyru; 2) kense nemese  isjýrgizu júmysyna ornalasugha rúqsat berudi, al eger ony oryndau mýmkin bolmasa, Batys-Sibir ólkesining Tomby okrugi, Krivoshenskiy audany, Mogochino derevnyasynda aidauda jýrgen otbasynyng qasyna auystyrudy súraghanyn eske salady:

Hattyng mazmúndyq jelisining kelesi bóliginde múnday ótinish jasaudyng sebebin kense men isjýrgizu júmystarynan basqagha mýgedektikten jaramaytyndyghyn, al әkimshilik atalmysh oryndargha jana kisilerdi almaq týgil, 3-4 jyldan beri júmys jasap kele jatqandardy bosatyp jatqandyqtan ol orynnan ýmit kýtu mýmkin emes ekendigin týsindiruge úmtylady:

A.Baytúrsynúly ótinishting qorytyndy bóliginde lageride júmyssyz jýrip ashtyqqa úshyraghanyn, әbden azyp-arshyp, qaljyraghandyqtan otbasynyng janyna auystyrudy ótinedi. Hattyng sonyna «Asa qúrmetpen A. Baytúrsynov» dep qol qoyyp, aidauda jýrgen meken-jayynyng adresin jazady. Onda  «Arhangelisk, Solombala, 1-ya derevnya, 1-ya liniya, d. 9» dep kórsetilgen.

A.Baytúrsynúlynyng «Sayasy tútqyndargha kómek» úiymynan kómek súrap jazghan hattary jәne Mәskeudegi Á. Bókeyhannyng janúshyra qimyldap E.Peshkova men L.Vinaverden jәrdem súrauy әreketteri óz nәtiyjesin beredi. Kóp úzamay A.Baytúrsynúly Tombyda aidauda jýrgen otbasyna qosyluyna mýmkindik alady...

Almasbek Ábsadyq,

Qostanay

Abai.kz